Zatímco v letech 1991–1994 to byl návrat Viléma z Rožmberka do Českého Krumlova z italské výpravy v roce 1552 a třetí sňatek a Annou Marií Bádenskou v roce 1578, v letech 1998–2000 byl připomenut poslední pobyt Viléma z Rožmberka v Českém Krumlově před jeho smrtí v roce 1592.
sestavil komisi, která měla dohodnout mír s Polskem a do jejího čela jmenoval Viléma z Rožmberka.
století se rozhořel spor o vedení české stavovské obce a Vilém z Rožmberka byl jedním z jeho hlavních účastníků.
Vilém věrně sloužil svému panovníkovi, ale i své zemi a stavovské obci.
V roce 2001 byly Slavnosti pětilisté růže ve znamení diplomatické cesty Viléma z Rožmberka do Polska v roce 1576 a v následujícím roce opětovně připomenuly Vilémovu cestu na Apeninský poloostrov.
Náklady na celou diplomatickou misi přesáhly 6400 kop míšeňských grošů a neví se, zda byly císařem Vilémovi z Rožmberka uhrazeny.[pozn.
Postava Viléma z Rožmberka inspirovala divadelníky z Českého Krumlova, kde 16.
Pro jeho uhrazení se Petr Vok rozhodl k nejrazantnějšímu zásahu do zděděného rožmberského dominia a dohodl se na odprodeji panství Český Krumlov císaři Rudolfu II.
12] V letech 1584–1585 založil Vilém z Rožmberka v Českém Krumlově jezuitskou kolej.[pozn.
V průvodu nechyběl dědic Petr Vok z Rožmberka, vdova Polyxena z Pernštejna, ale i desítky pánů a rytířů.
ledna 1578 v Českém Krumlově a snoubence oddával pražský arcibiskup Antonín Brus z Mohelnice.
V roce 2011 se jeho podobizna objevila na čtyřicetidevítikorunové poštovní známce na aršíku Rožmberský rok – Petr Vok z Rožmberka, Vilém Vok z Rožmberka.
rytířem řádu a po Vratislavu z Pernštejna (1555) a Jáchymovi z Hradce (1561) teprve třetím českým šlechticem, který obdržel tento prestižní řád.
Největší nebezpečí pro Viléma z Rožmberka vyplývalo z toho, že se stal sokem svého krále.
V roce 1671 byly z náhrobku sňaty sochy a v době josefínských reforem byla hrobka otevřena, cínové rakve Viléma a jeho manželky prodány a jejich tělesné ostatky vráceny v prostých dřevěných rakvích zpět.[pozn.
