Vietnam

Vietnam ( ), celým oficiálním názvem Vietnamská socialistická republika ( Cộng hòa Xã hội chủ nghĩa Việt Nam, česky též zkratka "VSR"), je stát v jihovýchodní Asii, na východě poloostrova Zadní Indie při pobřeží Jihočínského moře. Jeho sousedé jsou Kambodža, Čína, Laos. Počet obyvatel přesahuje 90 milionů. Hlavním městem je Hanoj. V zemi vládne komunistická strana, která však dovoluje soukromé podnikání. Oficiálním jazykem je vietnamština.
Oblast známá jako Vietnam byla osidlována již od paleolitu (kultura Hòa Bình, kultura Bắc Sơn) a některá archeologická naleziště v provincii Thanh Hoa mohou být údajně stará až několik tisíc let. Archeologové spojují začátky vietnamské civilizace s pozdním neolitem, ranou dobou bronzovou a s kulturou Phung-nguyen, která sídlila v oblasti provincie Vinh Phu současného Vietnamu někdy mezi lety 2000 a 1400 př. n. l.
Někdy kolem roku 1200 př. n. l. pak došlo k vytvoření kultury Dong Son, která je pozoruhodná především díky svým propracovaným kotlům. Právě bronzové zbraně, nářadí a bubínky nám ukazují na vliv, který signalizuje původní zdroj technologie bronzových odlitků. Bylo také nalezeno mnoho malých starověkých měděných dolů v jižním Vietnamu. Známá je také jistá podobnost mezi místy v provincii Don Son a jižní Asii. Mezi podobné znaky můžeme zahrnout např. výskyt rakví ve tvaru lodě, podobné pohřební nádoby, dále také např. černání zubů nebo žvýkání arakových ořechů.
Legendární dynastie Hồng Bàng je považována mnoha Vietnamci za zakladatele prvního vietnamského státu, známého jako Văn Lang. V roce 257 př. n. l. Thục Phán porazil posledního krále této dynastie, sjednotil původní kmeny Lạc Việt se svými kmeny Âu Việt, čímž vytvořil nový kmen Âu Lạc, a prohlásil sám sebe novým panovníkem jménem An Dương Vương. Roku 207 př. n. l. pak čínský generál jménem Čao Tchuo tohoto panovníka porazil a původní kmen Âu Lạc přetransformoval v kmen Nanyue. Roku 111 př. n. l. byl tento kmen spojen s čínskou říší pod nadvládou dynastie Chan.
Číňané vládli poměrně tvrdě a pokoušeli se o sinizaci obyvatelstva, proto docházelo ke vzpourám. Během jedné z nich se v 6. století Vietnam na přechodnou dobu osamostatnil. Tisícileté období čínské nadvlády nad územím Vietnamu trvalo do roku 938, kdy Ngô Quyền taktickým bojem porazil čínskou armádu v bitvě na řece Bach Dang.
Ve 13. století musel Vietnam čelit třem mongolským vpádům, ale všechny se podařilo odrazit. V letech 1406–1407 proběhla úspěšná čínská invaze do Vietnamu a z dobytého Vietnamu byla vytvořena provincie Ťiao-č’. Nadvládu čínské dynastie Ming ukončil roku 1428 vůdce povstání Lé Loi, a založil vietnamskou dynastii Lé, která formálně vládla zemi až do roku 1788. V důsledku čínské okupace Vietnamu byl obnovený vietnamský stát mnohem pokročilejší ve vojenské oblasti, zvláště co se týče kvality střelných zbraní, což mu umožnilo během 15. a 16. století rozhodnout staletí trvající války s Čampou ve svůj prospěch.
Francouzští misionáři do Vietnamu přijížděli od 17. století. Panovníci dynastie Nguyen, vládnoucí na území jižního Vietnamu, začali s Francouzi spolupracovat. V letech 1854 - 84 ovládla Francie Vietnam vojenskou silou a učinila z něj svou kolonii Francouzská Indočína rozdělenou do tří oblastí: Tonkin, Annam, Kočinčína. Od konce 19. století sílil protifrancouzský odboj (povstání, které vedl Phan Đình Phùng). Během 2. světové války Vietnam obsadilo Japonsko, po jehož kapitulaci vyhlásil Ho Či Min nezávislou republiku. Následná osmiletá Indočínská válka s Francií skončila v roce 1954 bitvou u Dien Bien Phu a rozdělením Vietnamu na základě Ženevských dohod s demilitarizovanou zónou podél 17. rovnoběžky. Po vietnamské válce byly obě části opět spojeny 2. července 1976 do společného státu.
Vietnam byl podle Ženevských dohod rozdělen na Ho Či Minovu komunistickou severní Vietnamskou demokratickou republiku a profrancouzskou jižní Vietnamskou republiku císaře Bao Daie a pozdějšího problematicky zvoleného prezidenta Ngô Ðình Diệma. Během nadcházejícího 300 denního období otevřených hranic téměř 1 milion většinou katolických obyvatel uprchl do Jižního Vietnamu. Zatímco na severu probíhalo rozsáhlé vraždění majitelů půdy, na jihu komunistické jednotky Vietcongu zahájily v 50. letech partyzánské operace s cílem svrhnout režim prezidenta Diệma. Vojenské operace partyzánského komunistického Vietcongu a jednotek Vietminhu probíhaly i na území sousedního Laosu a Kambodži. Nyní je ale Vietnam již spojený, došlo k tomu 2. července 1976 po konci Vietnamské války, více zde.
Na začátku 60. let vypukl mezi Jižním a Severním Vietnamem konflikt, v němž se od roku 1964 na straně Jižního Vietnamu silně angažovaly USA. Válkou ve Vietnamu prošlo více než 2,6 milionů Američanů. Válka byla vedena se značnou krutostí; během bojů bylo zabito přes 2 miliony lidí, převážně civilistů, a bylo ničeno životní prostředí. Severní Vietnam byl dlouhodobě bombardován americkým letectvem v rámci operace Rolling Thunder. USA v boji s partyzány z Vietcongu použily proti rostlinným porostům jedovatou chemikálii Agent Orange, která kontaminovala půdu a zmrzačila miliony Vietnamců. USA se stáhly v roce 1973, ale válka skončila až v roce 1975, kdy padl Saigon a Severní Vietnam ovládl zbytek země. 
V důsledku vietnamské invaze do Kambodže proti režimu Rudých Khmerů došlo ke zhoršení čínsko-vietnamských vztahů a v roce 1979 vypukla čínsko-vietnamská válka.
Od roku 1975 vládne v celé zemi Komunistická strana Vietnamu, která omezuje lidská práva, ale povoluje soukromé podnikání.
Při pobřeží se rozkládají úzké nížiny, ve vnitrozemí se pak vypínají hory, které dosahují výšky až přes 3000 m n. m. (Fan Si Pan). Pro Vietnam je charakteristická Rudá řeka, což je zároveň nejdelší řeka - protéká zemí v délce 450 km, dále nekonečná rýžová pole a stále zelené tropické lesy. Zemi často ohrožují tajfuny.
Vietnam se člení na 63 administrativních oblastí; jde o 58 provincií (vietnamsky "tỉnh") a 5 měst „pod ústřední správou“ (viet." thành phố trực thuộc trung ương"), jež jsou na úrovni provincií.
Jednotlivé provincie se dále dělí na okresy (viet. "huyện"), střediskové obce (viet. "thị xã") a města „pod provinční správou“ (viet. "thành phố trực thuộc tỉnh"); na téže úrovni jsou pak také (ve zmíněných 5 městech) městské obvody (viet. "quận").
Významnou roli v národním hospodářství hraje zemědělství - zaměstnává 48 % ekonomicky aktivního obyvatelstva. Mezi hlavní produkty patří rýže (4. místo na světě v produkci, 2. místo ve vývozu), káva (2. místo na světě v produkci), pepř (1. místo na světě v produkci), ořechy kešu (3. místo na světě v produkci), čaj (6. místo na světě v produkci), krevety. Zvolna se rozvíjí cestovní ruch - země je bohatá jak na kulturní, tak na přírodní bohatství, na své si přijdou i milovníci sportu.
Vietnam patří mezi prioritní země české zahraniční rozvojové spolupráce. České projekty se soustředí na čtyři hlavní sektory: ochrana životního prostředí, sociální ochrana obyvatelstva, rozvoj venkova a zemědělství, boj proti kriminalitě (zejména obchodu s lidmi), ekonomicko průmyslový rozvoj.
Hlavním náboženstvím je buddhismus.
mezi velká města patří Hanoj (Hà Nội), Ho Či Minovo Město (Thành phố Hồ Chí Minh, též Sài Gòn), Haiphong (Hải Phòng), Huế, Danang (Đà Nãng), a další.
Vietnamci tvoří přibližně 85% obyvatel. Ve Vietnamu žije celkem přes 50 menšinových skupin, například Khmerové, Hmongové, etničtí Číňané nebo Jaové. Horské kmeny obývající převážně hraniční oblasti žijí v chudobě a dodnes čelí diskriminaci ze strany většinové vietnamské společnosti. V období vietnamsko-čínského konfliktu Vietnam opustilo téměř půl milionu etnických Číňanů.
V roce 1979 žilo ve Vietnamu necelých 53 milionů lidí a od té doby se počet obyvatel téměř zdvojnásobil na 90,5 milionu obyvatel.