Donald Trump

Donald John Trump (* 14. června 1946 New York) je americký republikánský politik, podnikatel a zvolený prezident Spojených států amerických, jehož inaugurace do úřadu je naplánována na 20. ledna 2017.
Kandidaturu do amerických prezidentských voleb 2016 za Republikánskou stranu formálně oznámil 16. června 2015 a po vítězných primárkách získal nominaci na úřad prezidenta USA během červencového stranického sjezdu v Clevelandu. Ve volbách dne 8. listopadu 2016 získal 306 hlasů volitelů (oproti potřebnému počtu 270) a porazil tak svou hlavní soupeřku, demokratickou kandidátku Hillary Clintonovou, na kterou připadá 232 hlasů volitelů.
Doposud působí jako předseda a generální ředitel společnosti The Trump Organization, která se zabývá obchodováním s nemovitostmi. Provozuje také mnoho hotelů, kasin a golfových hřišť po celém světě. Díky své reality show "The Apprentice" (Učeň) na stanici NBC se stal i mediálně známým.
Narodil se v newyorském Queensu jako čtvrté z pěti dětí. Jeho rodiči byli Frederic C. Trump (11. října 1905, New York – 25. června 1999) a Mary A. MacLeod (10. května 1912, Skotsko – 7. srpna 2000). Otec se stal v New Yorku velkým stavebním podnikatelem. Jeho prarodiče z otcovy strany byli původem němečtí emigranti, kteří se přistěhovali do Spojených států v roce 1885. Děda Frederic Trump (původním jménem Friedrich Trump) se narodil v malé vinařské obci Kallstadt v oblasti, která patří do německé spolkové země Porýní-Falc. Babička se jmenovala Elisabeth roz. Christ. Již děda Trump nabyl značného majetku jako majitel řetězce pohostinství mj. ve městě Seattle ve státě Washington.
Mladý Trump studoval na Kew-Forest School ve Forest Hills, v newyorské městské části Queens. Kvůli problémům při studiu jej rodiče ve třinácti letech poslali na vojenskou akademii (New York Military Academy). Tam získal akademické vzdělání a také hrál v týmech amerického fotbalu a basketbalu. Od basketbalového trenéra dostal v roce 1964 cenu Coach's Award. Poté studoval dva roky na Fordham University, pak přestoupil na Wharton School patřící k Pensylvánské univerzitě. Po absolvování bakalářského studia v oboru ekonomie a finančnictví nastoupil v roce 1968 do otcovy firmy Trump Organization.
V roce 1977 se Donald Trump oženil s českou modelkou Ivanou Zelníčkovou (první manželka). Do tohoto manželství se narodily tři děti: Donald Jr., Ivanka a Eric. Nejstarší z těchto dětí, Donald Jr., hovoří plynně česky, protože měl v dětství úzký vztah k prarodičům z matčiny strany, od roku 1980 také pravidelně trávil část letních prázdnin ve Zlíně. 
Komunistická Státní bezpečnost vedla od dubna 1978 sledovací svazek na tehdejší Trumpovu manželku Ivanu. Při té příležitosti získávala také informace o Trumpově aktuálním angažmá v tehdejší americké politice. Tímto způsobem byla mimo jiné infomována o Trumpově zájmu ucházet se o křeslo prezidenta USA už v roce 1988, respektive 1996.
Samotný Donald Trump navštívil Československo v roce 1990, kdy se ve Zlíně zúčastnil pohřbu svého tchána Miloše Zelníčka. Manželé Donald a Ivana Trumpovi se rozvedli v roce 1992. Následujícího roku si Trump vzal herečku Marlu Maplesovou (druhá manželka), s níž má dceru Tiffany. Jejich rozvod následoval v roce 1999. O šest let později se Trump oženil potřetí, a to se slovinskou modelkou a návrhářkou Melanií Knavsovou (třetí manželka), která přivedla na svět syna Barrona Williama Trumpa .
Trump začal svou podnikatelskou kariéru ve společnosti svého otce (Trump Organization). Pro začátek jeho vlastního podnikání mu otec poskytl úvěr ve výši jednoho milionu dolarů. Jedním z jeho prvních projektů byla revitalizace bytového komplexu Swifton Village v Cincinnati ve státě Ohio. Když předal Swifton Village firmě svého otce, dosáhli zisku 6 milionů amerických dolarů.
V roce 1980 v New Yorku začaly práce na obnovení Wollman Stadium (stadionu) v Central Parku. Projekt měl předpokládaný stavební plán na 2½ roku. Jenže v roce 1986 nebyli ani blízko dokončení a už proinvestovali 12 milionů dolarů. Trump nabídl převzetí těchto prací bez toho, že by město muselo něco zaplatit. Nabídka byla odmítána, dokud se nedostala do pozornosti médií. Nakonec dostal příležitost a projekt dokončil během tří měsíců za 1,95 milionu dolarů, což bylo o 750 000 dolarů méně než původní rozpočet.
Do konce osmdesátých let se dostal do finanční krize. Výstavbu svého třetího kasína, Trump Taj Mahal v Atlantic City (New Jersey), financoval většinou z půjček s vysokým úrokem, které následně nedokázal splácet. Banky a držitelé dluhopisů přitom ztratili stovky milionů dolarů. 50 % vlastnictví kasína Taj Mahal musel převést na původní držitele dluhopisů, aby snížil úrokové zatížení a dostal více času na splacení dluhu. Do roku 1994 se mu podařilo značně snížit svůj 900milionový osobní dluh a též výrazně snížil svůj 3,5miliardový obchodní dluh. V roce 1995 spojil svoje kasína do společnosti Trump Hotels  Casino Resorts.
Trump je předsedou a generálním ředitelem ("Chief Executive Officer", CEO) společnosti Trump Organization, která se zabývá obchodováním s nemovitostmi. Trump je též zakladatelem společnosti Trump Entertainment Resorts, která provozuje mnoho kasin a hotelů po celém světě. V říjnu 2016 byl Donald Trump podle seznamu časopisu Forbes 499. nejbohatším člověkem světa. 
V letech 1991, 1992, 2004 a 2009 vyhlásil bankrot. První dva bankroty byly v souvislosti s jeho nemovitostmi: Trump Taj Mahal a Trump Plaza Hotel. S odstupem času sám tvrdil, že tehdy, kdy nechal postavit ona luxusní kasína, příliš zpyšněl. V roce 1994 se jeho osobní dluh vyšplhal na 900 milionů a obchodní dluh 3,5 mld. USD. Tehdy musel prodat část svých firem a nemovitostí a vzdát se svého podílu v dalších společnostech. K finančnímu zotavení mu pomohly mj. výhodné smlouvy u nemovitostí za možnost zobrazit na nich nápis „TRUMP“. Bankroty z let 2004 a 2009 byly opět spojeny s jeho nemovitostmi, mezi jinými Trump Taj Mahal a Trump Hotels  Casino Resorts.
Mnohé projekty jeho podnikání skončily neúspěchem, nebo již byly zrušeny – např. Trump Airlines, Trump University, Trump Magazine, Trump Vodka, Trump Steaks, Trump Mortgage. Projekt Trump University (2004-2011) se v roce 2013 a v březnu 2016 dostal do zájmu médií, když státní návladní Eric Schneiderman zahájil vyšetřování, které skončilo žalobou, říkající, že se škola „angažovala ve specifických podvodných, klamavých a nezákonných činnostech“. Nejednalo se o univerzitu (název musel být později změněn), ale spíše o program velmi drahých motivačních kurzů s pochybným prospěchem pro jejich účastníky. 
Jiné Trumpovy projekty jsou ziskové – např. Trump Financial (hypoteční firma), Trump Sales and Leasing (rezidentní prodeje), Trump International Realty (rezidenční a komerční nemovitosti), Trump Restaurants, Go Trump (on-line cestovní vyhledávač), Select By Trump (řada kávových nápojů), Trump Drinks (energetický nápoj pro izraelský a palestinský trh), Donald J. Trump Signature Collection (řada pánského oblečení a hodinky), Trump Ice (balená voda), Trump Golf, Trump Chocolate, Trump Productions (televizní produkční společnost) anebo Trump Home (bytové zařízení).
Donald Trump vlastní v USA několik nemovitostí:
V zahraničí nesou Trumpovo jméno následující budovy:
Donald Trump byl dvakrát nominován na Cenu Emmy a účinkoval v cameo rolích v několika filmech ("") a seriálech ("Chůva k pohledání", "Tak jde čas"). Mnohokrát byl hostem různých talk show. Objevil se i v jiných zábavných pořadech, např. ve World Wrestling Entertainment, kde se v ringu pral s vlastníkem organizace, Vincem McMahonem.
V roce 2003 se stal výkonným producentem a moderátorem soutěžní reality show "The Apprentice" na kanále NBC, ve které skupina lidí bojovala o práci v jeho podniku. V první sérii "The Apprentice" dostával Trump plat 50 000  dolarů za jednu epizodu, ale po úspěchu programu byl odměňován 3 miliony za epizodu. Po 10 sériích přidal spin-off "The Celebrity Apprentice", kde vystupovaly celebrity. Peníze, které se jim podařilo vybrat v každém kole, šly na charitativní projekt dle výběru projektového manažera vítězného týmu. V roce 2007 za "The Apprentice" dostal hvězdu na hollywoodském chodníku slávy, která byla už několikrát vandalizována.
Trump se po úspěchu show "The Apprentice" stal šéfem i dalších projektů, jako byly soutěže krásy Miss USA a Miss Universe Pageant, které vysílala NBC.
Poté, co oznámil prezidentskou kandidaturu a v preferencích šel mezi republikány do vedení, je mediálně exponován nesrovnatelně intenzivněji, typicky s několika rozhovory denně a získává nejvíce prostoru a času v médiích nejen mezi republikánskými ale všemi prezidentskými kandidáty. Pro média jsou zprávy zahrnující Donalda Trumpa atraktivní z hlediska sledovanosti a tak na zpravodajství ani mediálním času jemu věnovaném nešetří, čímž i on dostává zdarma prostor pro vyjadřování svých názorů, který mimo jiné konvertuje mnohé nerozhodnuté voliče. Celkem je odhadováno, že hodnota mediálního prostoru jemu „zdarma“ poskytnutého (na rozdíl od reklam, za něž by musel platit komerční ceny) činí 1,9–2,0 miliardy dolarů.
Vnitropoliticky se především profiloval svými požadavky na snížení daní firmám, zjednodušení daňového systému, snížení federálního dluhu a také svými odmítavými postoji vůči nelegálnímu přistěhovalectví. V zahraniční politice je proti smlouvám o svobodném obchodu a prosazuje názor, že Spojené státy nemají příliš intervenovat ve světě. 
Ke konci prvního funkčního období Baracka Obamy se zviditelnil jako sympatizant tzv. "Birthers", skupiny lidí vyžadující důkaz o tom, že se Obama narodil v USA a je tedy způsobilý být prezidentem USA (viz Spory o volitelnost Baracka Obamy). Minimálně v jednom televizním vystoupení Trump veřejně slíbil, že pokud Obama poskytne vyžadované dokumenty, věnuje on 5 milionů dolarů na charitu dle prezidentova uvážení. Obama na tuto výzvu nereagoval.
V roce 2015 Trump kritizoval bývalého amerického prezidenta Bushe za invazi do Iráku a také prohlásil, s ohledem na dění v Libyi, Sýrii a Egyptě, že zahraniční politika Baracka Obamy a bývalé ministryně zahraničí Hillary Clintonové v Africe a na Blízkém východě zapříčinila smrt "stovek tisíc" lidí.
V roce 2015 označil Trump německou kancléřku Angelu Merkelovou za "pravděpodobně největšího světového vůdce současnosti", ale o rok později Angelu Merkelovou ostře kritizoval za její vstřícnou imigrační politiku během evropské migrační krize. 
Trump má kladný postoj k Izraeli a prohlásil, že by uznal Jeruzalém jako hlavní město Izraele. K Číně má Trump spíše negativní vztah. Čínu kritizoval za její obchodní politiku, která podle něho poškozuje Spojené státy a připravuje Američany o práci, a pohrozil, že zavede vysoká dovozní cla na čínské zboží.
Při projevu, ve kterém v červnu 2015 ohlásil svou kandidaturu na prezidenta USA, mimo jiné řekl, že jako prezident postaví velkou zeď na hranicích s Mexikem a Mexičané ji zaplatí:
Stanice "NBC Universal" krátce poté oznámila, že na základě jeho slov vůči imigrantům, které jsou neslučitelné s jejími hodnotami respektu a úcty vůči všem, ruší všechny Trumpovy televizní pořady na ní vysílané. Podnikatel se nechal slyšet, že si za svými slovy stojí a bude stanici žalovat. V USA žije asi 11 milionů nelegálních přistěhovalců a velká část jich pochází z Mexika.
V srpnu 2016 Trump řekl, že by USA měly uznat ruskou anexi Krymu, pokud by to vedlo k lepším vztahům s Ruskem. Vladimir Putin se k americké volební kampani vyjadřoval minimálně, ale ruská média o Trumpovi psala pozitivně. Trump uvedl, že Putin je „silný vůdce", s nímž by „zřejmě dobře vycházel", ale v rozhovoru s ABC uvedl, že k Putinovi nemá žádný vztah a nikdy se s ním nesetkal. Podpořil ruské nálety proti povstalcům a Islámskému státu (IS) v Sýrii a vyjádřil ochotu spolupracovat s Ruskem v boji proti IS.
Syrského prezidenta Assada označil Trump za "padoucha", ale také řekl: "Nemám rád syrského prezidenta Bašára Asada, ale Asad zabíjí bojovníky IS. Rusko zabíjí bojovníky IS a Írán zabíjí bojovníky IS."
V pozdějším rozhovoru s přítomností veřejnosti řekl na adresu senátora Johna McCaina o jeho vojenské kariéře, zejména během války ve Vietnamu: „Není to hrdina. Ok, je hrdina, protože byl chycen. Já preferuji ty, kteří nebyli chyceni.“ McCain totiž havaroval se svým letadlem během náletu na Hanoj při operaci Rolling Thunder, zlomil si nohu, byl chycen vietnamskými bojovníky a vězněn pět let. Trumpův výrok rozvířil debatu o tom, zda-li je McCain válečný hrdina.
7. prosince 2015, několik dní po teroristickém útoku v San Bernardinu, vydal Trump prohlášení začínající touto větou: 
Když byl dotázán na rozvinutí toho, co tím konkrétně myslel, řekl, že by toto zamezení neplatilo pouze pro radikály, ale všechny lidi vyznávající islám – i pro muslimy-turisty, obchodní cestující či muslimy americké státní příslušnosti, vracející se do země např. z dovolené. Toto Trumpovo prohlášení se setkalo s převážně negativní reakcí v médiích. Saúdskoarabský princ Valíd bin Talál poté nazval Trumpa „ostudou Ameriky“. Trump na to odpověděl, že princ „chce převzít kontrolu nad našimi politiky pomocí tatínkových peněz“ a on tomu po svém zvolení prezidentem USA učiní přítrž. Trump později zmírnil svou pozici v červnu 2016 s tím, že dočasný zákaz by se vztahoval pouze na osoby pocházející ze zemí „usvědčených z terorismu proti USA nebo jejich spojencům“, nebo zemí „ohrožených terorismem“.
Trump se vyjádřil kriticky na adresu Saúdské Arábie, která je klíčovým americkým spojencem na Blízkém východě, a naznačil, že její představitelé mohli nést odpovědnost za teroristické útoky 11. září 2001. Trump také vyzval Saúdskou Arábii, aby se více zapojila do boje proti Islámskému statu a hradila náklady za pobyt amerických vojsk na jejím území. Od Hillary Clintonové požadoval, aby její "Clinton Foundation" vrátila dary, které obdržela od Saúdské Arábie, protože podle Trumpa Saúdská Arábie jedná s ženami jako s otroky a zabíjí gaye.
Ve čtvrté republikánské debatě v roce 2016 Trump prohlásil, že by bylo přijatelné se vypořádat nejen s teroristy, ale i s jejich rodinami. Řekl také, že teroristé používají své rodiny jako „živé štíty“. V debatě volal po tvrdém zásahu proti Islámskému státu, ale také dodal, že by udělal vše pro minimalizaci počtu civilních obětí. Cílení na ostatní členy rodin, za což byla kritizována i administrativa Baracka Obamy při náletech bezpilotních letadel, by se dalo vyložit jako porušení Ženevských konvencí, což mu bylo vytýkáno v televizních komentovaných zpravodajstvích (např. "Last Week Tonight with John Oliver" nebo "The Young Turks").
9. srpna 2016 řekl na mítinku přenášeném CNN o Hillary Clintonové: Jeho slova by se dala vykládat (v nejzazším případě) jako nabádání k zastřelení své protikandidátky. Po vítězství ve volbách Trump zmírnil svou ostrou rétoriku a ve svém prvním povolebním projevu pochválil Clintonovou za "houževnatou kampaň". 
Trump se začal politicky výrazněji angažovat od konce sedmdesátých let 20. století, kdy organizačně i finančně podporoval některé volební kampaně. Na konci osmdesátých let mu bylo republikány poprvé neformálně nabídnuto, aby kandidoval. Jako potenciálního politického partnera ho zřejmě vnímal i Michail Gorbačov, který měl velký zájem se s ním v roce 1988 v New Yorku setkat. Trump nakonec nabídku republikánů odmítl. Zároveň ale začal uvažovat o vlastní kandidatuře pro rok 1996, kterou chtěl už tehdy koncipovat jeho nezávislou na republikánech i demokratech.
V show Oprah Winfreyové v roce 1988 byl pravděpodobně poprvé dotázán, zda přemýšlí o kandidatuře na prezidenta Spojených států amerických. Trump sice odpověděl „pravděpodobně ne“, ale tuto možnost zcela nevyloučil. Do předvolebního boje o kandidaturu pak vstoupil již v roce 2000. Zúčastnil se primárek Reformní strany USA a vyhrál ve dvou státech, pak od kandidatury ustoupil. V roce 2014 řekl, že „velmi vážně zvažuje“ opětovnou kandidaturu.
Dne 16. června 2015 formálně oznámil svoji kandidaturu na prezidenta ve volbách v roce 2016 za Republikánskou stranu. Tehdy také představil své předvolební heslo „Udělejme Ameriku opět velkou/skvělou!“ (v originále ). Při první republikánské debatě byl jediný, který se nezavázal slibem, že v případě svého neúspěchu bude podporovat vítěze primárek a nebude kandidovat za nějakou nezávislou třetí stranu.
Podle vlastního vyjádření byl proti americké invazi do Iráku v roce 2003. Během televizní debaty republikánských kandidátů na prezidenta v září 2015 kritizoval dřívějšího amerického prezidenta George W. Bushe a jeho bratra Jeba Bushe kvůli válce v Iráku. 
Při oznámení své kandidatury na prezidenta řekl, že má majetek o výši 8,7 miliard dolarů; podle časopisu Forbes jeho majetek činí 4,5 mld. dolarů.
Rychle se stal vedoucím kandidátem Republikánské strany. K 3. květnu 2016 Trump vyhrál ve 28 republikánských primárkách a shromážděních (tzv. "caucuses") v unijních státech a teritoriích. Poté, co 3. května 2016 zvítězil v indianských primárkách, odstoupili zbývající dva hlavní soupeři – texaský senátor Ted Cruz i ohijský guvernér John Kasich, a stal se předpokládaným kandidátem republikánů pro prezidentské volby 2016.
V průměru pěti nejdůležitějších průzkumů veřejného mínění měl Trump v květnu 2016 poprvé malý náskok před svou pravděpodobnou soupeřkou v prezidentských volbách, kandidátkou Demokratické strany Hillary Clintonovou. Na internetové stránce "Real Clear Politics" (RCP) byl pro něj vypočten náskok 0,2 % v celých Spojených státech. Průzkumy, které dopadly ve prospěch Trumpa (s procentním náskokem), jsou tyto: Rasmussen Reports - 5 %, Fox News: 3 %, ABC News/Washington Post - 2 %. Ve prospěch Clintonové dopadly tyto průzkumy: NBC News/Wall Street Journal - 2 %, CBS News/New York Times - 6 %.
Ke konci května 2016 měl Trump již zajištěn potřebný počet hlasů pro svou nominaci oficiálním kandidátem Republikánské strany pro prezidentské volby. Podle tiskové agentury Associated Press překonal počtem 1 238 delegátů stanovenou hranici o jeden hlas. Vyslovili se pro něj dosud nerozhodnutí delegáti, mezi nimi předsedkyně republikánů ve státě Oklahoma Pam Pollardová.
Krátce po skončení sčítání hlasů v referendu o členství Spojeného království v Evropské unii přiletěl Trump dne 24. června 2016 do Skotska. Jeho vrtulník pak přistál na ploše golfového hřiště "Trump Turnburry" u obce Turnberry na jihozápadě země (hrabství Ayrshire). Po ohlášení výsledků referenda prohlásil Trump, že „britští voliči si vzali svoji zemi zpět“, což je obměnou jeho vlastního hesla z předvolebního boje v USA. Podle amerického časopisu Time lze hlasování o brexitu označit za nový mezník v globální (resp. celosvětové) „válce o elity“. V jistém slova smyslu je prý také vítězstvím trumpismu ve světovém měřítku.
V červenci 2016 se Trump zabýval přípravami na kongres Republikánské strany v Clevelandu v druhé polovině toho měsíce, na kterém byl posléze určen oficiálním kandidátem strany pro prezidentské volby v listopadu 2016. Úvahy komentátorů se točily kolem dvou jmen politiků, kteří se mohli stát Trumpovými kandidáty na místo viceprezidenta USA, tzv. „running mate“. Jmenovitě to byli guvernér státu New Jersey Chris Christie a guvernér státu Indiana Mike Pence. Trump si pak jako svého spolukandidáta vybral Mika Pence.
Donald Trump zvítězil ve volbách dne 8. listopadu 2016 a stane se 45. prezidentem Spojených států amerických. Úřadu se oficiálně ujme 20. ledna 2017.
Dne 11. listopadu jmenoval Trump budoucího viceprezidenta USA Mikea Pence vedoucím týmu, který připravuje nástup nové administrativy. V tomto týmu budou dále pracovat Chris Christie, guvernér státu New Jersey, generál Michael T. Flynn, bývalý mluvčí Sněmovny reprezentantů Newt Gingrich, lékař a politik Ben Carson, bývalý starosta New Yorku Rudy Giuliani a senátor za Alabamu Jeff Sessions. Členy týmu jsou dále předseda Republikánské strany Reince Priebus, šéf Trumpovy volební kampaně Stephen Bannon a podnikatel německého původu Peter Thiel, který investuje kapitál v Silicon Valley. Spolupracovat budou také Donald Trump Jr., Ivanka Trumpová, Eric Trump a zeť Jared Kushner.
Dne 13. listopadu 2016 jmenoval Trump dosavadního předsedu Republikánského národního výboru Reince Priebuse do významné funkce jako příští šéf jeho štábu v Bílém domě. Priebusovi se přičítají k dobru jeho značná podpora Trumpa ve volebním boji, organizační schopnosti a také jeho dobré vztahy například s mluvčím Sněmovny reprezentantů Paulem Ryanem. Zároveň bylo oznámeno, že Stephen Bannon, dosavadní majitel internetového portálu Breitbart.com, zaujme pozici hlavního poradce prezidenta ("senior advisor").
Brzy po vítězství Trumpa ve volbách prezidenta, a sice 14. listopadu 2016, se uskutečnil první telefonický rozhovor mezi ním a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Oba politikové si navzájem slíbili, že budou konstruktivně spolupracovat. Putin nabídl Trumpovi partnerský dialog za předpokladu vzájemného respektu a nevměšování se do záležitostí druhé strany. Oba se shodli na tom, že dosavadní vztahy obou zemí nejsou uspokojivé. Podle prohlášení Kremlu se musí obě strany „vrátit k pragmatické spolupráci k oboustrannému užitku, která zohlední zájmy obou států a bezpečnost a stabilitu ve světě“. Zvláště musí být propojeno úsilí obou států v boji proti mezinárodnímu terorismu a extremismu. Trumpův tým se vyjádřil, že zvolený prezident hovořil s Putinem o celé řadě témat. Trump si přeje „silné a trvalé vztahy s Ruskem“.
Donald Trump již rozhodl o obsazení některých klíčových pozic své administrativy. Novým ministrem spravedlnosti se stane dosavadní alabamský senátor Jeff Sessions. Poradcem pro národní bezpečnost bude jmenován bývalý generálporučík a šéf vojenské kontrarozvědky DIA Michael T. Flynn. Ředitelem zpravodajské služby CIA bude po nástupu Trumpa do prezidentského úřadu republikánský kongresman Mike Pompeo.
Ke dni 23. listopadu 2016 předpokládali pozorovatelé, že na listině kandidátů pro post ministra zahraničí USA ("Secretary of State") sestavené Donaldem Trumpem figuruje na prvním místě Mitt Romney, republikánský kandidát v prezidentských volbách 2012. Novou ministryní pro vzdělání bude Betsy DeVos ze státu Michigan, která se touto agendou již dlouho zabývá. Jako velvyslankyni při OSN předpokládá Trump dosavadní republikánskou guvernérku Jižní Karolíny Nikki Haley, jejíž rodiče se do USA přistěhovali z Indie.
Po svátku Thanksgiving pokračoval Trump v jednáních s možnými kandidáty na místa v americké vládě. Rozhodl se jmenovat republikánského poslance Toma Price ministrem zdravotnictví. Price je známým odpůrcem Obamovy reformy zdravotního pojištění ("Obamacare"). Krom toho je Trump v kontaktu s bývalým čtyřhvězdičkovým generálem a posléze šéfem zpravodajské služby CIA Davidem Petraeusem, který přichází v úvahu jako ministr zahraničí nebo ministr obrany USA.
Dne 29. listopadu 2016 se Trump v New Yorku opět setkal s Mittem Romneym. Po této schůzce v luxusní restauraci Jean-Georges, která se nachází v Trump Tower na Manhattanu a při které byl přítomen také předseda republikánů Reince Priebus, vzrostly podle pozorovatelů opět šance Romneyho stát se ministrem zahraničí. Romney obsáhle chválil nástup Trumpa do prezidentské funkce a jeho schopnost „sjednotit USA“. Jako další pravděpodobné personální rozhodnutí zvoleného prezidenta se očekává jmenování bývalého manažera bankovní společnosti Goldman Sachs Stevena Mnuchina novým ministrem financí USA.