Doom

Doom, čti [du:m], je akční počítačová hra, vydaná v roce 1993 společností ID Software. Na hru navázala další dvě pokračování: Doom II z roku 1994 a Doom 3 z roku 2004. Podle hry byl natočen i film a vyšly i různé stolní hry a komiksy. Pokračování Doom 4 vyšlo v pátek, 13. května 2016.
Doom vykresluje sci-fi/horor příběh elitního mariňáka vyslaného na Mars po napadení svého velícího důstojníka, který nařídil, aby jeho jednotky začaly střílet na civilisty. Pro mariňáky je Mars tím nejnudnějším místem.
Společnost "UAC (Union Aerospace Corporation)" tajně experimentovala s teleportací vytvořením brány mezi dvěma měsíci Marsu: Phobosem a Deimosem. Zpočátku šlo vše dobře - teleportace fungovala bez problému. Cosi se ale pokazilo, počítačové systémy na Phobosu hlásily poruchu a Deimos zmizel úplně. Z teleportační brány začli vylézat démoni z pekla, kteří zabíjeli nebo posedávali všechny zaměstnance UAC.
Obdržíte zprávu od vědců se zběsilým voláním o pomoc. Proto se skupinou dalších vojáků odletíte na Phobos. Mariňák má hlídat obvod pouze s pistolí, zatímco zbytek skupiny postupuje dovnitř. Později, co se komunikace přeruší, vyjde mariňákovi vše najevo. Všichni jsou mrtví, jen on přežil. Mariňák sám nemůže opustit Phobos lodí a jediná cesta ven je probojovat se komplexem Phobosu (Celkem musí projít 27 úrovní, ve 3 epizodách. Expanze Ultimate Doom přidává navíc jednu epizodu).
První epizoda "Knee-Deep in the Dead (Po kolena ve smrti)", jediná v shareware verzi, se odehrává ve výzkumných, průmyslových a vojenských high-tech základnách, elektrárnách, počítačových centrech a geologických anomálií na Phobosu. Proto musí mariňák těmito budovami projít. Nakonec se probojuje celým Phobosem. Poté vstupuje do teleportu vedoucí na Deimos. Ve druhé epizodě, "The Shores of Hell (Břehy pekla)", se mariňák musí probojovat přes zařízení na Deimosu, které jsou podobné těm na Phobosu, ale zborcené a deformované invazí démonů. Zvládne to. Poté co na konci Deimosu porazí monstrózního Cyberdémona, zjistí pravdu o zmizelém měsíci: vznáší se nad samotným peklem. Třetí epizoda s názvem "Inferno" začíná poté, co mariňák sestoupá z Deimosu na povrch pekla. Zde se probojuje přes jeho povrch. Nakonec zde narazí na monstrózního Spider Masterminda, kterého porazí. Následně projde skrytým průchodem vedoucí na Zemi.
Nicméně hořící město a hlava králíka nabodlá na kůl (v Ultimate Doomu je uveden jako domácí králík mariňáka, Daisy) naznačují, že démoni napadli Zemi. Zde si připravují půdu pro peklo, což vykresluje následující díl, Doom II: Hell on Earth.
V expanzi Ultimate Doom, se ve čtvrté epizodě "Thy Flesh Consumed (Tvé konzumované maso)" mariňák statečně postaví proti hordám démonů, které Spider Mastermind zaslal prostřednictvím skrytého průchodu. Pozemské lokality této epizody jsou různé, včetně high-tech základen a démonických chrámů.
Grafický engine byl na svou dobu revoluční. Žádné jiné hře se už se nepovedl takový grafický skok. Oproti první first‑person‑shooter od ID software s názvem Wolfenstein 3D tu přibyly textury podlah a stropu, paralaxní obloha, víceúrovňové mapy se schody a výtahy.
Engine hry je 3D z pohledu hráče, založený na omezení třetího rozměru; nelze tedy používat některé typické rysy 3D prostředí jako jsou vícepatrové místnosti apod. Rozlišení hry je v 320 × 200 px, což bylo v roce 1993 průměrné rozlišení.
Doom byl ve své době hrou náročnou na výkon PC. Tento v té době špičkový engine využilo několik dalších her, mezi nejznámější patří Heretic od firmy Raven software (a z Heretica pak ), která s Id Software úspěšně spolupracuje řadu let.
O revolučnosti hry vypovídá fakt, že na dlouhá léta se pro hry typu first‑person‑shooter vžil název "Důmovka".
Grafický engine Doom je k dispozici pro různé platformy (Windows, Linux a další, také si ho můžete zahrát například na ipodu se zvláště upraveným linuxem – iPod Linux Project) nebo na mobilech s OS Android.
Hra Doom (a její klony) mají veškeré textury (a to jak objektů, zdí, nebo i nepřátel), mapy úrovní a zvuky uložené v souboru .WAD. Na jeho editaci bylo vytvořeno mnoho programů. Lze je rozdělit do dvou kategorií – některé upravují úrovně (např. WadAuthor, DEU), jiné upravují zase grafiku hry (např. NWT), další editují samotný spustitelný soubor EXE (doom.exe nebo doom2.exe), čímž umožňují plnou kontrolu nad hrou (např. Dehacked).
Na rozdíl od dalších her, které vyšly později, Doom není plně 3D, což velmi usnadňuje editaci. Prostředí tvoří ve skutečnosti 2D mapa, třetí rozměr je výška, stanovená jako číselná hodnota udávaná nad základní úrovní. To má za následek, že nelze mít dva prostory nad sebou. V novějších portech, např. GZDoom, to už lze.
Existují také upravené iwady, které udělají z Dooma úplně jinou hru (například udělají z Dooma Half‑Life). Nebo je možné si například stáhnout OpenDoom iwad, který je předělávkou klasického Dooma, ale zdarma a pod licencí GPL.
V editoru se každá úroveň zobrazí jako dvojrozměrná mapa; přestože prostředí je trojrozměrné. Ta se skládá ze "sektorů", které jsou mezi sebou oddělené stěnami. Ty mohou být buď oboustranné (tzn. spojují dva sektory) nebo jednostranné (za nimi se nachází needitovaný prostor). Na každé stěně může být sice jen jedna textura, zato ale v případě, že se dva sektory nenapojují v jedné rovině, je možné umístit dvě textury (nahoře a dole), jako je tomu např. u vytváření oken nebo schodů. Stěny ("sidedefs") se spojují v tzv. uzlech ("vertex"). Jsou to zároveň i rohy jednotlivých sektorů (místností), může se jich zde stýkat ohromné množství. Sektory nebo stěny se nemohou vzájemně překrývat, pokud se ale tak stane, po spuštění hry dojde k různým podivným efektům; oba překrývané sektory se budou mezi sebou prolínat. Pokud má fungovat nějaký mechanismus (např. snižující se strop), musí se nadefinovat vlastnosti stěny (klidně i průchozí) tak, aby uvedla nějaký sektor v činnost. Poté stačí jenom stěnu použít (zmáčknutí tlačítka), střelit do ní nebo jí projít. Této provázanosti se říká "tag". Klasický level Doomu obsahuje asi 20 tagů, některé z nich ovládají i více sektorů současně.
K zabíjení nepřátel slouží velké množství zbraní:
Doom byl ve své době nesmírně populární hra. Na konci roku 1995 byl Doom nainstalovaný na více počítačích na světě než operační systém Windows 95. Popularita hry vedla Billa Gatese k úvahám o koupi id Software a využití Doomu jako prostředku k propagaci nového systému, což se nakonec nestalo.
Ještě dnes existuje velké množství fanoušků Doomu. A to hlavně pro některé rysy hry, které nikdo jiný nedokázal zdokonalit nebo zlepšit – nízké nároky na hardware (dnes), velké možnosti měnit hru (jednoduchá editace úrovní, možnost importovat grafiku, stahování dalších úrovní z internetu). Také vyšly programy jako ZDOOM a Doom Legacy, které zlepšují grafiku na dnešní úroveň.
S ZDoom engine který používá původní datové WAD soubory hra dosahuje nových možností. Na rozdíl od původního Doom.exe a Doom2.exe funguje ZDoom a jeho modifikace bezproblémově pod Windows XP a Windows Vista a přináší tak Doom i dnešním hráčům. Je zde možnost nastavení různých módů hry, skákání, rozhlížení myší nahoru i dolu, lepší rozlišení, krev a stopy po zbraních na zdech, atd.
Jedná se o verzi ZDOOMu s použitím OPENGL (není tvořena autorem ZDOOMu). Lze zde koukat plně nahoru a dolu, fungují MD2/MD3 modely; vysoké rozlišení textur, 3D podlahy.
Kopie GZDOOMu s podporou multiplayeru (max. 32 hráčů).
Herní Engine který napodobuje ZDoom + Podpora Multiplayeru (max. 64 hráčů).
Výhody: Kvalitní Nastavení, MouseLook , Podpora Modifikací co nepodporuje ZDoom a Skulltag
Engine ZDoom využívá velice populární ZDaemon. Jedná se o multiplayerový engine, využívající síť serverů po celém světě k hraní hry Doom. Po vytvoření konta a nastavení cesty k datovým souborům WAD je možné hrát klasické mapy Doom1 a Doom2 ale od roku 2004 i další módy typu CTF.
S Doomsday Enginem může hra v závislosti na různých nainstalovaných vylepšeních vypadat velice moderně. Tato modifikace se nazývá jDoom. S nainstalovanými 3D modely je plně 3D, takže se zde již nevyskytují žádné sprity; engine je založen na stejné bázi jako populární Quake 3. Všechny předměty, ozdoby na stěnách, zbraně, monstra, atp. jsou pak plně 3D. Dalším vylepšením jsou pak dynamická světla a jiné podobné efekty. Rozlišení hry s Doomsday Enginem může dosahovat až 1680 × 1050, a zvuk může být s použitím systému EAX 5.1. Přidána byla rovněž možnost ve hře skákat či plně využít mouselook. Doomsday Engine umí podporu Oculus Rift
Po Doomu vydali ID Software ještě podobné úspěšné hry, hlavně sérii Quake. Žádná z dalších her ale svojí originalitou a jednoduchostí nepředčila klasický Doom, nejvíce se této jednoduchosti přiblížil .
Byly vydány datadisky s úrovněmi jako byl Ultimate Doom a Final Doom. Časem se na internetu začaly objevovat celé nové epizody vytvořené fanoušky.
Psáno v rychlém sledu na klávesnici: