Ghana

Ghana, oficiální název Republika Ghana, je stát v západní Africe. Sousedí na severu s Burkina Faso, na východě s Togem, na západě s Pobřežím slonoviny, jeho jižní pobřeží omývají vody Guinejského zálivu. Hlavním městem je Accra.
Ghana byla postupně kolonizována již od roku 1470, kdy se na pobřeží usídlili Portugalci a postavili zde první z mnoha pevností. Na konci 17. století vznikla v severní části mocná a bohatá Ašantská říše, která až na konci třetí ašantsko-britské války v roce 1901 podlehla britskému imperialismu. Do roku 1957 byla Ghana državou Velké Británie pod názvem Zlaté pobřeží. Stala se první kolonií v subsaharské Africe, která získala nezávislost (6. března 1957) a jejím prvním prezidentem se stal Kwame Nkrumah. Byl vůdčí osobností panafrikanismu a byl jedním ze zakladatelů mezivládní Organizace africké jednoty, kterou v roce 2002 vystřídala Africká unie. Nkrumah byl svržen v ozbrojeném státním převratu v roce 1966 poté, co do značné míry opustil cestu demokratického vládnutí.
Vláda vzešlá z demokratických voleb v roce 1969 však nebyla schopná čelit narůstajícím hospodářským obtížím. Prezident Edward Akufo-Addo jakož i vláda Kofiho Busii byli svrhnuti nenásilným převratem v roce 1972. V následujících letech proběhlo několik pučů a v roce 1981 začala vláda diktátora Jerryho Rawlingse, který pozastavil platnost ústavy a zakázal politické strany. V důsledku hospodářského úpadku stovky tisíc obyvatel odešlo hledat obživu do sousedních států. Začátkem devadesátých let přistoupil Rawlings k liberalizaci poměrů a byla vyhlášena nová ústava. V roce 1992 byl pak Rawlings ve svobodných volbách zvolen prezidentem a byl zvolen i podruhé v roce 1996. Ústava nedovolovala třetí funkční období a proto Rawlingsova strana Národní demokratický kongres zvolila jako kandidáta dosavadního viceprezidenta Johna Atta Millse. Volby vyhrál jeho protikandidát John Kufuor z opoziční Nové vlastenecké strany. Ve volbách roku 2004 se opakovalo jeho volební vítězství. Z voleb v roce 2009 vyšel vítězně J.A. Mills. Od demokratizace v roce 1992 tak došlo dvakrát k předání moci mezi dvěma opozičními stranami, což svědčí o stabilitě demokracie v Ghaně.
Jedná se o převážně nížinnou oblast, jejích hlavní osu tvoří řeka Volta. Nejvyšší bod s nadmořskou výškou 883 m se nachází v Tožské vrchovině na hranicích s Togem. Sever země se vyznačuje tropickým vnitrozemským klimatem, jih vlhkým rovníkovým klimatem. Většině území státu vévodí savany, jižní části pak deštné lesy.
Na jihu se v průběhu roku vyskytují dvě období dešťů (květen-červen a srpen-září); na severu je pouze jedno období dešťů vrcholící v polovině kalendářního roku. V lednu a únoru přichází horké vzdušné proudění ze Sahary zvané "harmatán". Průměrný roční úhrn srážek v pobřežních oblastech je 83 cm.
Na území Ghany se nachází jedna z největších přehradních nádrží světa - Jezero Volta. Od přehradní zdi u obce Akosombo se táhne 520 km severně k Yapei.
Ghanská republika má 10 oblastí (v závorkách jsou uvedena hlavní města):
Ghana má 21 029 853 obyvatel. Hovoří se zde, kromě úřední angličtiny, více než 50 jazyky a nářečími. Nejrozšířenějším jazykem je "Či" (Twi), jímž hovoří Ašantové soustředění v centrální a severní části země. Jedná se o jazyk z Akanské skupiny stejně jako Fanti užívané na pobřeží. Střediskem ašantské kultury je město Kumasi. Vedle akanských kmenů (44% obyvatel) tvoří významnou část kmeny Moshi-Dagomba na severu země (16% obyvatel), Ewe (13% obyvatel) a Ga (8% obyvatel) oba soustředěné na jihovýchodě země. Běloši tvoří asi 0,2% obyvatel. Domorodá náboženství vyznává 38% obyvatel, dále následují křesťané (34%) a muslimové (30%). Muslimské obyvatelstvo má své kořeny na severu, ale díky značné vnitřní migraci se řada muslimských obyvatel přesunula na jih - například za prací do zlatých dolů v okolí Obuasi.
Na západoafrické poměry má Ghana bohaté a různorodé zdroje. Přesto je Ghana převážně zemědělská země s většinou pracujících obyvatel zaměstnaných v zemědělství. Mezi tržní plodiny patří kakao, které společně s kakaovými polotovary a tovary vytváří 2/3 vývozních příjmů. Dalšími produkty jsou dřevo, kokosové ořechy a další palmové produkty, ořechy máslovníku, z nichž se vyrábí jedlý tuk, a káva. Ghana také úspěšně vyváží méně tradiční zemědělské výrobky - ananas, ledvinovníky a pepř. Maniok jedlý, sladké brambory, banány, kukuřice, rýže, arašídy, proso, a čirok patří mezi základní potraviny.
V Ghaně se také těží (a vyváží se) hlavně zlato, diamanty, manganová ruda, a bauxit.
Země má nedostatečně rozvinutou dopravní síť. Železnice vybudovaná britskou koloniální správou je značně zastaralá, v provozu je jediná linka spojující město Kumasi a významný přístav Takoradi. Největší přístav v zemi se nachází v Temě. Silniční síť je rozvinutá zejména na jihu. Jediná dálnice spojuje Akru a Temu, pracuje se na dalším úseku ve směru z Akry do Kumasi. Kotokovo mezinárodní letiště v Akře slouží jako významná spojnice s jinými městy v Africe, Evropě, Americe a na Blízkém východě. Jsou provozovány i vnitrostátní letecké spoje do Kumasi a Tamale.
Z oblasti západní Afriky pochází 70 % světové produkce kakaa. Více než 1,5 miliónu rodinných hospodářství ve státech Ghana, Pobřeží slonoviny, Kamerun a Nigérie je životně závislých na pěstování kakaovníků. Pěstování kakaa ale není lukrativní, rolníci žijí v bídě a najímají si nejlevnější pracovní sílu, často děti. Některé jsou k nim unášeni z okolních států, dle vyšetřování Interpolu z roku 2009 především z Mali a Burkiny Faso. Děti jsou nuceny pracovat dlouhé hodiny, přichází do kontaktu s pesticidy, denně zachází s mačetami, nosí těžké náklady.
Dle výzkumu Payson Centra při Tulane University z roku 2009 bylo za poslední rok nuceno pracovat 15 procent dětí, polovina pracovníků na plantážích byly děti a za poslední rok se jich polovina při práci zranila. Dle Amerického ministerstva práce v Ghaně pracuje téměř 44 % dětí ve věku 5 - 14 let.
V Evropě a USA se šíří kampaně mířící na velké zpracovatele kakaa (Nestlé, Kraft Foods, Hershey), aby pro své výrobky nevyužívaly kakao, na které se podílela dětská práce a žádající výrobky fair trade.
Ghana je parlamentní demokracií. V čele státu stojí prezident vzešlý ze všeobecných voleb. Prezident zároveň řídí moc výkonnou spolu se Státní radou.
Zákonodárnou moc má v rukou jednokomorový parlament o 201 členech, z čehož jeden je předsedou sněmovny. Poslanci jsou voleni na čtyři roky. Hlavními politickými uskupeními jsou Nová vlastenecká strana (NPP) a Národní demokratický kongres (NDC).
Nynějším prezidentem je John Dramani MAHAMA (od 24. července 2012), stal se jím po smrti Johna Attu Millse. Kromě úlohy hlavy státu a vlády je prezident rovněž nejvyšším velitelem ozbrojených sil a jmenuje viceprezidenta. Viceprezidentem v letech 2001-2009 byl Alhaji Aliu Mahama, nyní je jím od 6. srpna 2012 Kwesi Bekoe AMISSAH-ARTHUR.
Ghana je součástí Commonwealthu. V řadě ohledů je ghanský politický systém odrazem modelů z Velké Británie a Spojených států amerických.
6.3.1957-24.6.1957 – Sir Charles Noble Arden-Clarke – generální guvernér reprezentující britskou monarchii jako hlava státu