Final Fantasy X

Final Fantasy X je videohra typu RPG od firmy Square (druhé vydání v HD rozlišení už od Square Enix) pro platformy PlayStation 2, PlayStation 3 a PlayStation Vita. Vyšla v polovině roku 2001 a kromě realistického zobrazení herních postav co do rozměrů a proporcí přinesla na poměry této série úplně nový soubojový systém i způsob vývoje postav. Hlavním hrdinou je profesionální sportovec Tidus, který se po zkáze svého rodného města Zanarkandu dostal časem o tisíc let dopředu a s novými přáteli hledá ve světě, pojmenovaném Spira, cestu zpět domů.
Hra Final Fantasy X byla natolik úspěšná, že brzy po jejím vydání začalo studio Square navrhovat oproti původnímu plánu pokračování Final Fantasy X-2.
Příběh hry je zasazen do fantasy světa jménem Spira, který má pouze jeden kontinent, rozdělený na tři části, jenž je obklopen několika ostrovy a souostrovími. Kvůli nebezpečí ze strany Sina jsou sídla dost malá a prostá, ovšem vyskytují se zde dvě velkoměsta: Luca a Bevelle, hlavní město Spiry a sídlo čtyř představitelů Yevonu, nejmocnějších mužů ve Spiře: maestra Yu Miky, Seymoura Guado, Kinoca a Kelka Ronso. Existuje zde i starobylé město Zanarkand, z něhož zbyly jen trosky, a jehož existence zůstala ve Spiře jen ve vzpomínkách jeho dávných, zakletých obyvatel. Díky pohnuté minulosti tohoto světa je možné potkávat v celé Spiře na určitých místech duchy ve formě bludiček, nebo speciální verze, tzv. faythy. Zemřelí odcházejí do říše mrtvých, která se nazývá "Farplane," a Yevon cvičí speciální kněze a kněžky, vyvolávače, kteří mají kromě Poutě, jež má přinést krátkodobý Mír (tedy stav bez existence Sina), ještě za úkol odesílat zemřelé tanečním rituálem do Farplane, aby se z nich nestali běsi "(angl. fiends)", ohrožující obyvatele. Z nějakého důvodu se totiž neodeslaní Spiřané brzy stanou nemrtvými, mohou ztratit lidský vzhled a začít nenávidět vše živé. Kromě zasněžených vysokohorských hřebenů v Macalanii a na Gagazetu je klima Spiry převážně tropické a krajina připomíná hodně Karibik nebo Tichomoří.
Ve Spiře se mísí magie, duchovno a také technika, jejíž užívání je považováno za kacířství a znevažování učení Yevonu, jež následuje většina obyvatel. Komě lidí žijí ve Spiře další inteligentní druhy: humanoidní Guadové, Ronsové (velké kočkovité šelmy chodící vzpřímeně) a Hypellové vypadající jako žáby. Ve Spiře žijí ještě zvláštní zelenoocí blonďatý lidé mluvící podivným jazykem jménem Al Bhedi, se spirálou v oku místo oční čočky. Ti na rozdíl od ostatních používají techniku a snaží se s její pomocí budovat svou civilizaci, ovšem ostatní národy se jich straní nebo se chovají nepřátelsky.
Hra zaznamenává velkou změnu v tom, že se hráčova parta nemůže pohybovat po rozlehlé mapě světa jako v předchozích dílech série. Jednotlivá místa jsou propojena přímo většinou lineární cestou, na níž číhá mnoho monster, obsahuje poklady nebo se zde vyskytují obchodníci. Kromě putování je součástí hry samozřejmě souboj s příšerami, které lze nazvat běsi. Souboj již nepoužívá systém ATB, ale jednoduchý tahový mechanismus. Bitvy již neprobíhají v reálném čase, tudíž neexistuje lišta zobrazující dobu, než je postava schopná vykonat další tah. Místo toho je na pravé části obrazovky vidět pořadník, kdy kdo může vykonat svůj tah. Později dostane hráč k dispozici velké letadlo Fahrenheit, kterým lze cestovat rychleji. Na místech určených k uložení hry je možné zahrát si poutavou mezihru Blitzbal, což je populární míčový sport ve velkém kulovitém proskleném bazénu, hodně se podobající vodnímu pólu. Lze hrát ligu (6 mužstev, 2x každý s každým) i turnaje (systém eliminace).
Vývoj postav se neřídí zkušenostmi a úrovněmi jako v předešlých dílech, ale je nahrazen tzv. "Sphere Grid." Postavy získávají při bitvách sférické úrovně a ty umožní pohyb po kruhovité mřížce o jednu pozici. V mřížce jsou předdefinované vlastnosti, které hráč aktivuje vhodným sférickým předmětem. Mezi tyto vlastnosti patří posílení standardních statistik jako síla, síla magie, obrana, magická obrana, úhyb, štěstí, ale i třeba hladina many a života. A také dovednosti. V mřížce je množství uzlů a omezovačů, jež hráč odemkne speciálními klíči (aby hráč nedostal příliš silná kozula příliš rychle). Celá sférická mřížka je společná pro všechny postavy a každá startuje na jiné pozici. Díky uzlům umožňujícím kroky do jednoho z více směrů lze postavu naučit dovednosti jiných postav, nebo je zcela přecvičit z bojovníka na mága a naopak. Z tohoto důvodu je nutné si mřížku často prohlížet a plánovat vývoj dlouho dopředu. Na začátku hry je možné zvolit expertní mód, v němž všechny postavy startují uprostřed mřížky, přičemž je mnoho políček prázdných a hra je obtížnější.
Vyvolávatelné bytosti (aeony) může přivolat jen vyvolávačka Yuna. Parta se stáhne z bitvy až do jejího konce, do smrti aeona, nebo do jeho odvolání. Aeon tedy bojuje sám a má své vlastní statistiky jako život, mana, síla, dovednosti atd. Další změny nastaly i ve způsobu využití Limit Breaků, nazvaných "„Overdrives“", které lze posílit tlačítky na joysticku, když se během zpravidla 4 sekund postava připravuje na použití.
K dispozici má hráč celkem sedm postav, z toho tři se účastní bitvy najednou. Během bitvy je lze libovolně příkazem střídat se zbývajícími čtyřmi.
Ve hře se vyskytují tito hlavní nepřátelé.
"(Pozn. kurzívou napsané části i citace dialogů označují věci, které Tidus přímo vypráví v minulém čase, nebo se jedná o nahrávky zobrazující minulost)"
"Hra začíná, jak sedmice hrdinů mlčky hledí do ohně uprostřed ruin prastarého velkoměsta. Tidus se zvedl, aby začal vyprávět svůj příběh, možná je to poslední šance..."
V Zanarkandu, supermoderní metropoli, se Tidus chystal na turnaj v blitzbalu na počest jeho otce Jechta, legendárního blitzbalisty, jenž před deseti lety zmizel beze stopy. Před zápasem rozdával autogramy dětem a sliboval společný trénink po zápase, jenže chlapec s fialovou kápi mu řekl, že večer nemůže, tedy slíbil dětem až další ráno. Protlačil se davem na stadion a nastoupil k zápasu, který sledoval celý Zanarkand. Nikdo kromě Aurona, jenž zhlížel ze střechy mrakodrapu, si nevšimnul obří přílivové vlny, jež začala postupně ničit celý Zanarkand a zasáhla i blitzbalový stadion. Tidus vyvázl živý a Auron, který mu dělal náhradního otce, mu řekl, ať běží za ním. Opět se objevil chlapec ve fialové kápi, který nějakým kouzlem zastavil čas a sdělil Tidusovi, ať nepláče, že jeho příběh začíná.
Chlapec zmizel a běh času se vrátil do normálu. Auron vysvětlil, že útočí bytost jménem Sin, a předal mu Jechtův meč, aby mohl bojovat proti běsům, jež Sin vypouštěl do ještě nezničené části města. Probojovali se do blízkosti Sina, který zhlížel z obří bubliny na celé město. Auron nechal sebe i Tiduse, jenž se po výbuchu pod mostem jen držel za jeho okraj, vcucnout mocným Sinovým kouzlemgravija. Tidus omdlel a chvíli vnímal hlas svého otce, iluzi Zanarkandu a sebe samého, když byl malý. Probral se sám v potemnělých ruinách, kde spadl do vody a uprchnul před obří rybí obludou do pobořeného chrámu. Zde si rozdělal oheň, aby se zahřál. Opět usnul, přičemž se mu zdálo o nedávné schůzce s Auronem. Po probuzení se na něj vrhl další běs, na kterého nestačil. Do místnosti ale vtrhla skupina podivných bojovníků v potápěčské výstroji, jedna z nich mu pomohla. Mluvila podivnou nesrozumitelnou řečí a po chvilce dohadů s ostatními členy týmu, kteří evidentně chtěli Tiduse zabít, ho silně udeřila do hlavy. Znovu omdlel.
Probral se až na palubě lodi na širém moři, obklíčen těmito cizinci, kteří se s ním snažili domluvit posunky, bez úspěchu. Holka, co mu pomohla, konečně normální řečí vysvětlila, že smí zůstat, pokud jim pomůže. Nedávno totiž objevili na dně moře zbytky starého chrámu, ale porouchalo se tam osvětlení, které musí neprodleně opravit. Spolu tedy proplavali dovnitř, kde porazili obří chobotnici a celý komplex rozsvítili. Přesto ho po splnění mise nechali mrznout na palubě a hladového (ale ve změti nesrozumitelných slov poznal výraz "letadlo"). Po několika hodinách mu ta dívka dala jídlo a pití a konečně s ním promluvila. Jmenovala se Rikku a vysvětlila, že je Al Bhed. "Avšak Tidusovi nevěřila, že je ze Zanarkandu, tak jí pověděl vše o svém domově, o útoku Sina, o Auronovi i o oslepujícím světle, když je Sin vcucával do sebe. Moc ji nepřesvědčil." Usoudila, že má asi poškozenou paměť kvůli Sinově toxinu. Také ho šokovala, že žádný Zanarkand už není. Sin ho zničil před tisíci lety. Snažila se ho uklidnit, že ho jako blitzbalistu někdo ve městě Luca určitě pozná. Než odešla do strojovny změnit kurz, upozornila ho, aby nikdy nikomu neříkal, že je ze Zanarkandu. Podle Yevonu je to prý svaté místo. Tidus přemýšlel o řečeném a ve vzteku nakopnul kus plechu, když tu se celá loď rozhoupala, protože na ni zaútočil Sin. Tidus přepadl přes zábradlí do moře.
Druhý den ráno se probral na břehu ostrova Besaid, kde ho někdo trefil blitzbalovým míčem do hlavy. Přestože se právě probral z bezvědomí, dokázal šestici mužů na pláži vrátit balón svým speciálním kopem, čímž na ně udělal velký dojem. Konečně viděl něco, čemu rozuměl. Ale na radu Rikku jen zmínil, že byl blízko Sina. Wakka, kapitán týmu, pozval Tiduse na jídlo, jenž se ho nejprve opatrně zeptal na pár věcí, aby si ujasnil svou situaci. V podstatě mu Wakka potvrdil to, co už přednesla Rikku. Skutečně se ocitl 1000 let v budoucnosti. "A jak tak přemýšlel, dospěl k závěru, že za to může Sin, a možná se dostane zpět domů, pokud se znovu dostane k Sinovi. Do té doby se tedy bude snažit nemyslet na Zanarkand a sžít se s tímto světem Spira."
Cestou do městečka Besaid ho Wakka požádal, zda se nepřipojí k týmu na blížící se turnaj v Luce. Tam by navíc mohl najít svůj tým a někoho známého, kdo mu ukáže cestu domů. Wakka mluvil o svých začátcích s blitzbalem, o léta trvající šňůře proher, a svěřil se, že je pravý čas ukončit kariéru. Tidus ho tedy přesvědčil ke změně sloganu týmu na vítězství. Před Besaidem potkali dva křižáky (členy řádu bojujícího proti Sinovi) a Tidus opět nevěděl, co jim má říct na jejich otázky ohledně Sina. Wakkovi tedy kývnul na nabídku přidat se k týmu a na oplátku ho požádal o pomoc se zorientovat. Wakka tedy začal představením Besaidu a ukázal mu yevonskou modlitbu. "Tidusovi přišlo divné, že tato "yevonská modlitba" je ve skutečnosti zanarkandské znamení vítězství v blitzbalu." Nicméně zašel na radu křižáků do chrámu, kde se prý vyléčí od Sinova toxinu. "Uvnitř viděl klanící se věřící a uvědomil si, jak moc je Spira rozdílná od toho, co znal." U obří sochy mu kaplan vysvětlil, že přivezli novou sochu lorda Brasky, jenž se před 10 lety stal velkovyvolávačem. "Tidus se opět musel vymluvit na Sinův toxin, protože všichni věřící k němu upnuli zraky, když se zeptal, co je to velkovyvolávač. Připadalo mu to až směšné."
Vrátil se do Wakkova stanu si odpočinout. Později tentýž kaplan prosil Wakku o pomoc. Moc se mu nechtělo, ale nakonec šel. "Tidus usnul a zdálo se mu o matce, jak zoufale hledala nezvěstného Jechta. Malý Tidus byl ztrátou otce potěšen, ale matka mu vysvětlila, že jestli je jeho otec mrtev, nebude mu moct nikdy říct, jak moc ho nenávidí." Druhý den ráno se ptal v chrámu Wakky, co se v noci dělo. Vyvolávačka-učednice se prý ještě od včerejška nevrátila ze zkoušky, v níž má ovládnout prvního aeona. Tidus se rozhodl, že ji pomůže a z frajeřiny pronikl do posvátné komory, přestože tam nesměl. Uvnitř si poradil s hlavolamem, ale dostihl ho Wakka, jenž mu vynadal, ale vysvětlil mu, že se vyvolávačka modlí k faythovi a po složení zkoušky se vydá na velkou Pouť po celé Spiře. Došli až ke komoře faytha ke dvěma ochráncům na stráži. Od ochránkyně v černém sice dostali vynadáno, ale otevřely se padací dveře, odkud se vypotácela omámená vyvolavačka. Její druhý ochránce, mlčenlivý ronso, ji chytil, jak padala ze schodů. Když se vzpamatovala, s úsměvem prohlásila, že to dokázala. "Tidus byl celkem překvapený, myslel si, že vyvolávači jsou jen staří čarodějové, ale toto byla mladičká holka v jeho věku."
Venku před chrámem předvedla obyvatelům své umění a vyvolala aeona Velafora. "Na Tidusovi to zanechalo nezapomenutelný dojem. Nic takového ještě v životě neviděl a Velafor mu přišel roztomilý, přestože se ho nejprve lekl. V noci u ohně si s vyvolávačkou poprvé promluvil.Tehdy netušil, že se od té doby plno věcí změní pro všechny, pro ni i pro něj..."Wakka oficiálně představil Tiduse jako posilu týmu a vyhlásil cíl vyhrát pohár, zatímco Tidus nespustil oči z vyvolávačky. Toho si všimli místní i sama Vyvolávačka. Ignorovala jejich nadávky, že je to bezvěrec, a představila se mu jako Yuna. Poděkovala mu za pomoc a naznačila, že jeho vpád do nitra chrámu snad umožnil dokončit její zkoušku. Druhý den budou mít na lodi víc času na rozhovor. Když se Tidus odebral do stanu, Wakka ho upozornil, ať ho ani nenapadne si s Yunou něco začínat.
"Zdál se mu pubertální sen o Yuně a Rikku, že jim slíbil ukázat Zanarkand, přičemž Rikku chtěla být první a připomněla mu slova Wakky. Pak se od pláže ozval Jecht, načež se Tidus proměnil v 7letého chlapce: "Ty a ženská, když ani neumíš chytit míč? A co to zase děláš? Snad nejdeš zase bulet, brečet, řvát? To je jediný, co doopravdy umíš!" Tidus mu odpověděl, že ho nenávidí. Yuna i Rikku ho pochválí a povzbudí." S výkřikem "Nenávidím tě", se probudil. Venku uslyšel Wakku a ochránkyni Yuny v černém jménem Lulu, jak se hádají. Od něj se ve stanu dověděl, kdo byl onen Chappu. Byl to Wakky mladší bratr, křižák podobný Tidusovi. Zemřel v bitvě se Sinem minulý rok. Dověděl se to před prvním zápasem vloni, proto se nemohl koncentrovat a prohráli. Proto se rozhodl stát se ochráncem Yuny a nyní chce s blitzbalem skončit.
Ráno Wakka daroval Tidusovi Chappuův meč a s Lulu mu vysvětlil, co je Yuna vlastně zač. Když se Yuna konečně objevila, rozloučili se s Besaidem a odešli. Cestou je přepadlo několik běsů a Wakka vysvětlil základy o magii a o slabinách nepřátel. Tidus marně pátral, proč je loučení takové...divné, navíc se musel bránit před Kimahrim Ronsem, jenž ho u skalnatého pobřeží přepadl. Byl to další Yuny ochránce. Nastoupili na loď plující do Kiliky, kde Tidus zaslechl rozhovor cestujících o "modré krvi" Yuny po lordu Braskovi. U Wakky dostal vysvětlení. Konečně si s Yunou promluvil o samotě. Zajímal ji Zanarkand i jiné věci. Chtěla Tiduse poznat. Zmínila, že ji o Zanarkandu vyprávěl Jecht, který sloužil jejímu otci. Loď však napadl Sin a námořníci střelili Sina harpunami do jeho obří ploutve, aby se pokusili zachránit své rodiště Kiliku. Sin vláčel loď za sebou, zatímco parta chránila palubu před náletem jeho běsů. Jakmile příšera urvala lana a zmizela pod hladinou, srovnala většinu přístavu Kilika se zemí. "Tidus doufal, že ho Sin nyní vrátí zpět, ale začal se již smiřovat, že bude Spira muset být jeho novým domovem."
Přeživší kilikského masakru přivedli Yunu k mrtvým, aby poslala jejich duše do Farplane, aby se z nich nestali běsi. Yuna provedla obřad, při kterém tančila se svou holí nad vodní hladinou a mrtvá těla měnila v bludičky, které se strojeným úsměvem na rtech posílala na odpočinek. Dělat toto je jejím úkolem až do úplného konce. "Tidus si přál, aby to Yuna už nikdy nemusela dělat." "Celkem ho děsilo, jak na ni všichni při obřadu zírali." Druhý den ráno se vydali i s ostatními z týmu Besaidských Aurochů do chrámu v nitru ostrova, který musí Yuna navštívit na své Pouti, a ostatní aby se pomodlili za úspěch v turnaji. Tidusovi se to zdálo divné, ale budiž. Yuna ho také chtěla přijmout za ochránce, ale zatím nebyl čas to řešit. Na schodišti k chrámu narazili na zplozence Sina, jenž jim blokoval cestu. Porazili ho i proto, aby se pro něj Sin nevrátil. Mezi Wakkem a Lulu proběhla další ostrá hádka kvůli Chappuovi. "Tidus si byl jistý, že se mezi těmi třemi kdysi něco stalo, ale nehodlal se do jejich soukromí plést."
Před chrámem narazili na tým Lucaských Chodců, kteří se Wakkovi a Aurochům posmívali, ovšem Tidus si jejich arogantní chování nenechal líbit. Yuna se uvnitř potkala s vyvolávačkou Donou, která nebyla o nic slušnější, navíc vhodila Tiduse za ostatními, aby Yuně způsobila problémy, protože před komoru faytha ti, kdo nejsou ochránci, nesmí a vyvolávači hrozí exkomunikace. Lulu a Kimahri byli chvíli naštvaní, ale vysvětlila, že se Yuna modlí k faythovi, Yevonem zakonzervované duši toho, kdo kdysi zemřel v bitvě se Sinem, do velké sochy. Yevon mu tak daruje nesmrtelnost. Fayth se zhmotní, když k němu vyvolávač promlouvá, a daruje mu moc ovládat aeona. "Celou dobu v chrámu zněla posvátná hymna a Tidus všem jednu věc zatajil. Znal ji z dětství a považoval ji za důkaz propojení Spiry a jeho Zanarkandu. To ho sice uklidnilo, ale chtěl domů"...až z toho všeho pak před chrámem křičel. Yuna získala aeona Ifrita.
Na lodi do Lucy vyslechl nechtěne rozhovor Wakky s Lulu, co s ním, pokud se k němu nikdo nepřihlásí," každopádně zavzpomínal na Jechta a jeho svéráznou lekci o jeho nejlepším kopu, při níž se mu otec jen vysmíval a vytahoval se, že je nejlepší. "Tidus ho nyní na lodi zopakuje k úžasu Wakky a ostatních Aurochů, i Yuny. S Yunou si popovídal o tomto Jechtově kousku, i na jiná témata a řekla, že by o něm neměl mluvit tak zle a měl by být hrdý, že nosí tak slavné jméno. V Luce se jim nedostalo vřelého uvítání, protože byli jasnými outsidery. Protéžování Chodců sportovními komentátory si ale Tidus líbit nenechal a způsobil megafonem povyk, když oznámil, že Auroši jedou na turnaj pro pohár. Na místo dorazil yevonský velmaestr Mika, jenž slavil 50. výročí své vlády nad Spirou. Při té příležitosti oznámil jmenování Seymoura novým maestrem, neboť jeho otec Jyscal Guado před 14 dny odešel do Farplane. Tidusovi se tak dlouhá vláda Miky nezdála, ale na konci estrády a Seymourova "politického řečnění" zavelel Wakka odchod.
Do kabiny Aurochů vtrhla Yuna, že prý viděli sira Aurona, druhého ochránce jejího otce. Tidus ji šel pomoct ho hledat, i když za chvíli začínal zápas. Wakkovi tedy ukázal pár zanarkandských triků, s nimiž zvládnou porazit Al Bhedy i bez něj. Tidus ve městě naučil Yunu pískat na prsty, aby se neztratili, a divil se, že je Luca tak velká. Dle Yuny kvůli blitzbalovému stadionu, což je jediná zábava ve Spiře. V kavárně přepadli Kimahriho ronsové Biran a Yenke a vysmívali se mu. Nakonec konflikt skončil rvačkou, při níž Yunu unesli Al Bhedi a za propuštění požadovali prohru Aurochů. Wakka se nenechal zastrašit, zatímco Tidus, Kimahri a Lulu pátrali v docích, kde je napadly prastaré stroje Al Bhedů. Zápas tedy Al Bhedi chtěli strhnout hrubými a nepotrestanými fauly, nicméně nebylo jim to nic platné. Trojice Yunu vysvobodila a Tidus doufal, že se opět uvidí s Rikku, ale toto byla jiná loď. Yuna prozradila, že je poloviční Al Bhedka a bojí se o strýčka Cida. V Luce mezitím finišoval zápas. Za stavu 2:2 půl minuty před koncem se Wakka probral do mohutné ofenzívy a přes zranění rozhodnul. Besaidští Auroši po 23 letech poprvé zvítězili. Jen Lulu to nedokázala na první pohled ocenit.
Na finálový zápas proti Lucaským Chodcům pustil Wakka místo sebe Tiduse a sám zůstal s Lulu. Na zápas se přišel podívat i Auron a Tidus plnil roli střelce. O druhém poločase se ale nechal vystřídat, když uslyšel, jak se diváci dožadují Wakky, že turnaj je jeho šou. Wakka dovedl tým k vítězství, ovšem závěrečný ceremoniál narušila invaze běsů do areálu stadionu. Tidus se ve vřavě znovu setkal s Auronem, ale bitvu ukončil maestr Seymour vyvoláním velmi mocného aeona Animy, čímž zachránil mnoho životů. Po uklidnění situace se Wakka předáním poháru rozloučil s týmem. Lulu mezitím neúspěšně zjišťovala, jak se běsi na stadion vůbec dostali, zatímco Tidus vedl s Auronem dost nepříjemnou diskuzi, v níž mu vyčetl, že je jeho vina, že je nyní ve Spiře. Od Aurona se také dozvěděl, že je Sin ve skutečnosti Jecht. Yuna s ostatními diskutovala, co dál. Lulu uznala, že měl Wakka pravdu a Tiduse skutečně v Luce někdo znal. Za chvíli dorazili Tidus a Auron a společně nabídli své služby ochránců Yuně, Auron na přání Brasky a Tidus na přání Jechta. Ohromená Yuna přijala. Tidus byl ovšem z předchozího rozhovoru smutný a Yuně se povedlo ho rozzveselit pískáním i technikou vyvolání smíchu, i když cítí smutek. Vysvětlila mu, že jsou vyvolávači a ochránci pro Spiru symbolem naděje, světlo ve tmě. Proto se musí za každých okolností usmívat. Stanovila cíl cesty do chrámu v Djose.
Procházeli ruinami starobylého města, zničeného Sinem. Tidus se konečně dověděl, že ten Mír, o němž už dříve slyšel, je krátká doba, kdy ve Spiře neřádí Sin. Jak se blížili k Djose, potkávali víc a víc křižáků na chocobech. Na pláních potkali i vyvolávačku-učednici Šelindu, jež se obávala akce proti Sinovi, kterou chystali "v rozporu s učením Yevonu", ovšem vůbec nikdo ji neposlouchá. Yuna ji dodala trochu odvahy. K večeru se na Auronův návrh utábořili ve stanu Al Bhedů (kvůli tomu se hádal s Wakkou) a při západu slunce si Tidus popovídal s Yunou, tentokrát o budoucnosti, a slíbil ji, že s ní půjde až do Zanarkandu, na kraj světa za Posledním vyvoláním, kterým zničí Sina. Tábor přepadl běs lovící chocoby, ale parta si s ním poradila. Druhý den došli do údolí uzavřeného křižáky, kteří nepustili dál ani vyvolávačku Donu, ani Yunu. Sváželi totiž chycené zplozence Sina k jakési vojenské operaci. Yuna měla štěstí, neboť na místo mířil maestr Seymour, který ji vstup zařídil.
Přes skalnatý terén mířili na "velitelství". Wakka byl zděšen, že se maestr Seymour a křižáci spřáhli s Al Bhedy a k bitvě použijí stroje, tedy otevřeně poruší učení Yevonu. Seymour pozdravil Aurona, jenž neměl chuť se s ním vůbec bavit, a měl k tomu zřejmě vážný důvod. Na skalnaté pláži byly rozestavěny děla, tanky a laserové paprskomety. Wakka v zlosti jedno dělo nakopl a ukopl si málem palec. Lulu vysvětlila, že Chappu zemřel v bitvě se Sinem, když použil zakázaný albhedský stroj a nebojoval s mečem od Wakky. Proto tolik stroje a Al Bhedy nesnáší. Křižáci přemisťovali na jedno místo všechny zplozence Sina, aby ho přilákali do zátoky. Setkali se s maestrem Wenem Kinocem, vrchním velitelem křižáků. Auron se už otázce, kde celá ta léta byl, nevyhnul. Ovšem Kinoca rovněž odbyl. Chování obou dvou maestrů bylo podivné, přesto operace začala.
Dopadla katastrofálně, přesně jak maestři předpokládali. Nejprve z klece utekl jeden ze zplozenců Sina a Tidus s ostatními ho v těžké bitvě museli zabít. Pak zátoku Míhen zaplavila vlna, oznamující příchod Sina. Jezdci na chocobech likvidovali Sinovu armádu běsů, zatímco Al Bhedi stříleli z děl na hlavní cíl. Jakmile Sin zapnul silové pole, byl rychlý konec. Šokovou vlnou pozabíjel většinu křižáků a zničil stroje. Zraněný Seymour s Yunou mezitím likvidovali zbylé běsy a zplozence Sina. Jak Sin odplouval, popadl Tiduse vztek a za svým "otcem" se vydal do moře, ovšem brzy mu došly síly a zdál se mu další sen. Říkal si: "Kolik jich dnes zemřelo? Lidé umírají a Yuna tancuje. Kdy přestane tančit? Kdy se to zastaví? Yuna nepřestane tančit, dokud Sin nezmizí. "Auron jen naštvaně plivl na Kinoca, zda je tedy spokojený. Seymour "podpořil" unavenou Yunu, aby mu dovolila jí pomoct, tak jako měla Yunalesca "svého" lorda Zaona "(vyvolávačka, jež před 1000 lety jako první porazila Sina). Auron někde mimo vysvětlil Tidusovi, že sem Sin přišel ne kvůli pasti ze zplozenců, ale protože chtěl svému synovi ukázat, co dovede, a požádat ho, aby ho zabil a osvobodil z tohoto prokletí. Poprvé promluvil i Kimahri. Zdůraznil, proč musí být Yuna usměvavá. Auron Tidusovi řekl ještě jednu věc: hlavně ať Yuně neříká, že je Sin Jecht.
Konečně dorazili do skalnatého chrámu v Djose pro dalšího aeona Ixiona. Uvnitř potkali vyvolávače Isaara, jenž Tiduse varoval před mizením vyvolávačů a je nepravděpodobné, že by to bylo jen kvůli běsům. Před komorou faytha se znovu setkali s Donou, protivnou jako minule, navíc urážela Aurona. Její ochránce ale zaplesal radostí, když svůj dávný vzor uviděl. Další den se vydali vpřed, ovšem nejprve se před chrámem pořádně zasmáli Yuně, která po náročném dni zaspala." Ovšem Tidus tehdy ještě nevěděl, že jediný, kdo se doopravdy od srdce smál, byl jen on sám." Museli překročit leknínový veletok Moonflow na šůpufovi (obřím zvířeti větším než slon). Auron pověděl historku, že se tu Jecht před deseti lety opil a v domnění, že je šůpuf běs, jednoho zabil a Braska ho pak musel hypellům zaplatit. Tehdy prý Jecht definitivně skoncoval s alkoholem. Cestou narazili opět na dva ronsy, kteří si dobírali Kimahriho. Ale v podstatě i oni varovali, že brzy Yunu někdo unese. A měli pravdu. Nad zatopenými ruinami starobylého města zničeného Sinem, ji stáhl do vody albhedský robot, který museli Tidus s Wakkou zlikvidovat.
Na druhé straně řeky našel Tidus tu, kdo robota ovládal. Byla to Rikku a řekl ostatním, že mu pomohla, když se ocitl ve Spiře. Málem před Wakkou prozradil, že je Al Bhedka. Yuna s Lulu si ji vzali stranou a výsledkem hovoru dívek bylo, že se Rikku stane další ochránkyní. Dorazili lesní cestou do Guadosalamu, sídla maestra Seymoura, jehož poskok Tromell je pozval do paláce. Ne každému z družiny byl Seymour sympatický. Když se Seymour konečně objevil, ukázal na kouli trojrozměrnou vizualizaci vesmíru a pradávného Zanarkandu. Zmínil, že "ona" tam žila také, a ukázal Yunalescu, jež jako první porazila Sina, a Zaona. Seymour pošeptal něco Yuně do ucha a ta rudá v obličeji vypila pořádnou sklenici "něčeho ostřejšího." Seymour ji totiž požádal o ruku. Námitky měl Tidus a Auron, na něž Seymour odpověděl, že ji požádal o ruku jako maestr Yevonu a taková událost ostatní lidi rozradostní. Samozřejmě dal Yuně čas na rozmyšlenou a neodpustil si k Auronovi jízlivou poznámku: "Proč tady stále ještě jste, pane?"
Venku to s Yunou probrali, ale Tidusovi přišlo divné, že se nikdo ani nezeptal, zda Seymoura miluje. Třeba Rikku byla všemi deseti pro. Yuna se odebrala do portálu Farplane, aby viděla duchy svých rodičů. Všichni kromě Aurona a Rikku šli za ní. Ve Farplanu Yuna vzpomínala, jak byli před 10 lety všichni šťastní, když dorazila zpráva, že její otec Braska porazil Sina. Musí tedy udělat totéž a nehodlá se vdávat. Přemluvila Tiduse, ať zkusí zavolat Jechta. Samozřejmě neuspěl, ale zjevila se mu jeho matka, "přičemž vzpomínal, jak se k němu chovala o samotě a jak před Jechtem. Uvědomil si, proč otce nenávidí. Když tehdy zmizel beze stopy, matka ztratila sílu a utrápila se k smrti." Po opuštění Farplanu se zjevil k překvapení všech lord Jyscal v podobě zombie, tak Auron vyzval Yunu, aby ho urychleně poslala. Když to udělala, zanechal po sobě kouli. Dle Aurona musel zemřít nečistou smrtí. Yuna pak v paláci Seymoura nenašla, protože před chvílí odcestoval do chrámu v Macalanii. Wakkovi bylo divné, že ani nedal vědět.
Cestou překonali planinu věčné bouřky, kde Rikku popadla panická hrůza, protože ji kdysi její bratr omylem trefil bleskem. Našli hotel, kde se Yuna zavřela sama do pokoje. Tidus k ní vpadl, když se snažil klíčovou dírkou poslouchat nějaký cizí hlas. Yuna okamžitě vypnula kouli a vysvětlila mu, že se má dle poslední vůle lorda Jyscala postarat o jeho syna, a utekla. Druhý den ráno v bouřce oznámila, že si Seymoura vezme. "Tidus měl pocit, že to dělá jen z nějaké povinnosti a ne z lásky, což ho uklidňovalo. "Cestou narazili na zoufalého Barthela, ochránce Dony, kterému se ztratila. Až Auron ho uklidnil. Pak zavedl partu na tajné místo, kde se vyrábějí koule, ale přepadl je tam rozzuřený elementál, což nebylo dobré znamení. Každopádně tam našli starou Jechtovu kouli. "Na záznamu viděli Jechta, Aurona a Brasku opouštět Bevell na začátku jejich Poutě. Jecht chtěl točit památku pro svou ženu a Tiduse, ale na poslední nahrávce již působil rezignovaně." Auron vysvětlil, že se Jecht během Braskovy Poutě změnil a v poslední části nahrávky plně přijal svůj osud. Dřív se pořád těšil na svůj Zanarkand, ženu i syna, ale časem pochopil, jak to ve Spiře chodí a smířil se s tím, že už domov nikdy neuvidí. Rozhodl se tedy odhodlaně bojovat se Sinem po Braskově boku. A také prý Jecht svého syna miloval, jen nevěděl, jak mu to říct.
Vystoupili na zasněžený hřeben Macalanie, kde narazili na Seymourova poskoka Tromella. Yunu vedl do chrámu za budoucím mužem, zatímco ochránci zůstali na vrcholu, aby byla dodržena guadská tradice. Za chvíli ale Tromella s Yunou přepadli Al Bhedi na sněžných skútrech a poslali na ně obřího robota. Po jeho porážce Yuna s Tromellem pokračovala a z vrcholu volal na Rikku jeden z útočníků. Rikku mu albhedsky odpověděla, ať nemá starost, že ví, co dělá. Wakkovi přiznala, že je Al Bhedka a tamten kluk byl její bratr. Byl hodně naštvaný na Tiduse i Lulu, že mu nic neřekli, hlasitě nadával na Al Bhedy a s Rikku se ihned pohádal. Tidus se ho snažil uklidnit, ale na radu Aurona mu jen dal čas to vstřebat. Kromě Wakky všichni nasedli na albhedské sněžné skútry, aby si zkrátili cestu do chrámu. Tidus může jet buď s Rikku, nebo s Lulu. Každopádně Rikku mu cestou prozradila, že je sestřenicí Yuny. Opatrně mu vysvětlila, že nechrání jen Yunu, ale všechny vyvolávače, aby se neobětovali, ovšem nedořekla to.
Guadové vůbec nechtěli Rikku pustit do chrámu, až teprve Auron je přesvědčil. Uvnitř Šelinda blaženě básnila o svatbě, ale jiná žena s hrůzou vyřkla něco o lordu Jyscalovi a kouli, kterou našla v Yuniných věcech. Auron si okamžitě záznam přehrál a všichni byli víc než jen šokovaní, že je Seymour otcovrah. Auron okamžitě zavelel najít Yunu. Wakka šel s nechutí nakonec taky, když mu Auron připomněl kodex ochránce (chránit vyvolávače proti komukoliv, i proti maestrovi). Yuna v komoře faytha získala aeona Shivu a vrátila se do síně zkoušek, kde obvinila Seymoura z vraždy. Seymour se s ledovým a arogantním klidem zeptal, proč tedy přišla. Odpověď zněla, aby ho zastavila. Seymour vyvolal svého mocného aeona bolesti Animu, ale proti šestici ochránců a Yuně, vyzbrojené už čtyřmi aeony, neměl šanci a byl zabit. Yuna ho chtěla okamžitě poslat do Farplane, ale zabránil tomu Tromell, jenž nechal Seymourovo tělo odnést pryč a Yunu obvinil ze zrady. Yuna v šoku padla na kolena, Wakka nemohl uvěřit, co se stalo. Každopádně museli z chrámu okamžitě pryč.
Na vrcholu hory chtěli Tromellovi ukázat Jyscallovu kouli, ovšem ten ji zničil. Přepadla je obří nestvůra, jež probořila led a všichni se propadli na dno ledové jeskyně, kde byl i macalanský chrám. Postupně se probouzeli z bezvědomí a chystali plány na další cestu. Yuna vysvětlila, že ho chtěla sňatkem donutit přiznat se k vraždě a vydat se yevonské inkvizici. Ale nyní viděla, že to asi stejně nemělo cenu. Auron radikálním tónem vyzval k pokračování v Pouti a odsekl na Yuniny námitky, že pouze faythové povolují Pouť, nikoliv Yevon nebo jeho představení. Do zbylých chrámů vejdou, i kdyby si měli cestu prosekat. Ostatní byli projevem nadšeni, jen Wakka protestoval, ačkoliv ani on neměl Seymoura rád. Ale jít proti celému Yevonu nechtěl. Yuna tedy jako kompromis stanovila další cíl do Bevellu, kde hodlala celý incident vysvětlit maestru Mikovi. Auron se vyhnul přímé odpovědi, zda souhlasí, ale prohlásil, že byl vždycky potížista. "Zaposlouchali se do zpěvu hymny faytha Shivy a po rozhovoru s Auronem si Tidus potvrdil, že když zabijí Sina, zabije i spojení Spiry se Zanarkandem a už nikdy se nevrátí domů." V tom ale zpěv ustal a ledové dno jeskyně prorazil Sin. "Toho dne také Tidus konečně přijal skutečnost, že je jeho otec skutečně Sin a hymnu faytha Shivy dole v moři pod ledem poslouchal spolu s nimi."
"Všichni upadli v přítomnosti Sina do bezvědomí a Tidus snil spolu se Sinem o domově v Zanarkandu. Pokoušel se k otci promlouvat a ptal se ho, zdali se mu po něm také stýská. Vydedukoval, že ho otec žádá, aby to utrpení ukončil. "Všichni kromě Yuny se probrali v poušti. Rikku poznala, že jsou na ostrově Bikanel, vlasti Al Bhedů, takže Yunu asi našli její soukmenovci. Zavedla je do železného města jménem Domov pod podmínkou, že nevyzradí yevonským jeho polohu. Avšak na Domov již útočila armáda Guadů s podporou mnoha běsů. Před městem se setkali s vůdcem Al Bhedů Cidem, otcem Rikku a strýcem Yuny, kterého následovali dovnitř, kde porazili několik yevonských. Rikku je vedla do síně vyvolávačů, kde Al Bhedi drželi v zajetí vyvolávače, které unášeli. Invaze Guadů však byla natolik brutální, že nebylo možné zabránit průniku nepřítele dovnitř. Domov byl ztracen a Rikku smutně vysvětlila, že po útoku Sina na jejich původní vlast byli Al Bhedi kočovný národ, dokud Cid nezorganizoval vybudování nové vlasti a Domova. Yevonským Al Bhedi nevěří, protože tehdy jejímu lidu hodně ublížili. Proto zcela ignorují nařízení Yevonu o nepoužívání mašin.
A nyní Al Bhedi unášeli vyvolávače, aby je ochránili. Tidus nechápal a vysvětlil si to po svém, jenže ostatní smutně hleděli do země a mlčky pokračovali vpřed. V síni vyvolávačů Yuna nebyla, Guadové ji v poušti našli dříve. Byli tam ale Dona a Isaaru, kteří posílali padlé Al Bhedy do Farplane. Isaarův malý bratr se Tiduse zeptal, co to je "obětovat". Rikku a ostatní se konečně odhodlali nahlas říct, co se stane na konci Poutě. Yunu během bitvy se Sinem, aby přinesla dočasný Mír, zabije její poslední aeon. Tidus reagoval zoufalým křikem a výčitkami. "A vzpomínal na Yunu a její rozveselování v Luce, na její slova o Pouti plné smíchu. "Jakmile se uklidnil, odhodlaně prohlásil, že ji najde a nenechá ji umřít. Na pokyn Cida se stáhli spolu s vyvolávači do suterénu Domova, kde nastoupili s přeživšími Al Bhedy do obrovského zařízení.
Cid přikázal do minuty odstartovat. Tidus ho zvedl do vzduchu za límec a řval na něj, kde je Yuna. Cidovi slíbil, že zařídí, aby nezemřela. Otevřeli poklop hangáru s tím, že budou Yunu hledat pomocí létající lodě Fahrenheit. Po startu viděli Al Bhedi svůj Domov v plamenech a všichni na palubě zazpívali hymnu faythů, mnozí se slzami v očích. Rikku vysvětlila, že nyní vyhodí Domov do vzduchu. Z Fahrenheitu vyslali salvu tuctu raket, kterými způsobili ohromný výbuch. Před tlakovou vlnou v obrovské rychlosti zmizeli z Bikanelu. Yunu hledali pomocí vyhledávací koule Fahrenheitu, přestože nevěděli, jak se vlastně spolu s celým Fahrenheitem ovládá (objevili ho nedávno právě tam, kde Rikku s Tidusem na začátku hry opravovali světla). Přesto uspěli a oscilo-koule nalezla Yunu v Bevellu. Rikku si všimla, že je s ní Seymour a divila se, že to přežil. Auron odvětil, že je Seymour nyní jako zombie. Museli se na kapotě lodi vypořádat s wyrmem Evrae, posvátným strážcem Bevellu.
Fahrenheit byl při bitvě poškozen a nemohl přistát, takže harpunovali střechu bevellského paláce, nejvyšší budovy chrámové metropole Spiry a slanili se přímo do míst, kde byl Seymour s Yunou...ve svatebních šatech. Obřad sice překazili, ale obklíčili je stráže s puškami. Zatímco maestři Kinoc, Seymour a Mika sledovali dění, Yuna opatrně vytáhla ze svatebních šatů hůl a chystala se na druhý pokus poslat Seymoura do Farplane. Ten ji vyčetl, že zase finguje svatbu, jen aby ho poslala. Zastavil ji až Mika, který Yunu vydíral životy jejích přátel. Kinoc mířil zbraní na Tiduse a Aurona. Upustila hůl a Mika ji se Seymourem oddal. Nikdo z ochránců se na polibek nedokázal dívat, avšak Tidus si všiml sevřených pěstí Yuny. Následně Seymour nařídil zabít je. Kinoc cynicky prohlásil, že takové jsou rozkazy Yevonu. Yuna vylezla na terasu a vyhrožovala skokem z věže, pokud je zabijou. Jakmile střelci ustoupili, poprosila své ochránce, ať utečou. Pak se podívala na Seymoura, jenž ji varoval před smrtí pádem z výšky, a důkladně si se znechucenou grimasou očistila ústa od jeho polibku. Se slovy, že umí létat, skočila. Maestři nakoukli přes teras a viděli, jak v pádu vyvolala létajícího aeona Velafora, jenž ji zachytil a dopravil do bezpečí.
Rikku slzným granátem zneškodnila stráže a ochránci Yuny utekli, aniž by je někdo viděl. Vydali se ke komoře faytha po ohromném schodišti, kde nalezli zakázané stroje. Wakka viděl jasný důkaz, že se Yevon neřídí ani svým vlastním učením. Dorazili před komoru a Tidus s Kimahrim zvedli obří padací dveře, aby mohli s Auronem za Yunou dovnitř. Tam viděli modlící se Yunu ve svatebních šatech se zpívajícím faythem. Tento fayth byl stejný jako dítě ve fialové kápi, jež v Zanarkandu Tidusovi stoplo čas. Auron vysvětlil, že je to spící duch, kterého Yevonité uvěznili v kameni starodávným rituálem. Fayth se rozletěl k Yuně a pronikl do jejího srdce, čímž ji uvedl do mdlob a dal ji jednoho z nejmocnějších aeonů: Bahamuta. Venku ale byli zatčeni Kinocovými strážemi.
Yevonské inkvizici předsedal maestr Kelk Ronso a hlavní obžalovanou byla Yuna. Vyslechla si obvinění, které se snažila otočit proti Seymourovi, jehož obvinila z otcovraždy a také řekla, že je již mrtvý a neposlaný. Poprosila maestra Miku, aby rituál poslání provedl. Ten se smíchem odhalil, že je také již dávno mrtvý a neposlaný. Navíc Mika s ostatními maestry odhalil skutečnou tvář Yevonu, vládnoucí Spiře na principu koloběhu smrti. Sin je dle nich entita, kterou nelze skutečně porazit. Yuna se hájila statečně, ale marně. Ve vězení Auron nazval Yevon a Sina nekonečnou spirálou smrti. Mezitím soud vynesl rozsudky: 7x vhození do Via Purifico. Trojice maestrů se ještě radila ohledně maestra Kelka Ronso, jenž byl zděšen z průběhu soudu a z prozrazených tajemství Yevonu. Dle Miky prý Kelk nepřestal být v srdci Ronsem, tvrdohlavým a k ničemu. Seymour se snažil Miku přesvědčit, aby Yunu ušetřil, ovšem Kinoc mu řekl, ať ji nechá být, ještě nikdo nikdy Via Purifico nepřežil. Každopádně šel hlídat východ a Kinoc s ním, protože nevěřil tomu, kdo zavraždil vlastního otce.
Ve Via Purifico sice byla parta rozdělena, ale brzy se dala dohromady. U východu čekal na Yunu Isaaru s tím, že Al Bhedi přistáli s Fahrenheitem v Zemi Míru. Po návratu do Bevellu dostal rozkaz zabít zrádce. Yuna s ním tedy neochotně bojovala v duelu aeonů a vyhrála. Auron mu symbolicky ukončil Pouť. Tidus zase bojoval s mořskou obludou. Po překonání překážek se ocitli v dolním Bevellu, kde je přepadl maestr Seymour. Předhodil mrtvého Kinoca, který dle jeho slov bažil po moci, kterou se bál ztratit (čímž rozčílil Aurona, pro něhož byl Kinoc stále přítelem, třebaže se změnil). Znovu přemlouval Yunu, aby Pouť dokončila s ním, aby mu umožnila stát se Sinem a zničil tak celou Spiru, kterou tak hodlal "zachránit". Kimahri probodnul halapartnou studenou mrtvolu Seymoura. Ten absorboval moc mrtvého Kinoca i ostatních stráží, ale proti Yunině partě mu to nebylo nic platné. Byl poražen, avšak i tentokrát unikl poslání do Farplane. "Z Bevellu se tedy dostali bezpečně pryč, ale Yunina víra v Yevon byla otřesena. Učení, jemuž věřila, ji zradilo."
Uprchli do lesa k velkému jezeru, kde Yuna trávila hodiny o samotě. Uprosted noci za ní přišel Tidus a smočil se s ní v jezeře. Navrhl ji, aby zanechala Poutě, žila normální život a třeba s ním hledala jeho rodný Zanarkand. Yuna se po rozmluvě o nereálných snech jít do Tidusova Zanarkandu rozplakala, tak ji Tidus ukonejšil dlouhým vášnivým polibkem pod hladinou. Když se vynořili a osušili, sdělila mu své rozhodnutí pokračovat v Pouti, odhodlaná postavit se Sinovi, protože musí. Nikdy by si neodpustila, kdyby to vzdala. Tidus ji uklidnil, že s ní bude, ne "až do konce", ale napořád. Ráno se znovu vydali na cestu. Nedaleko Bevellu začala Země Míru, ohromné území porostlé loukami s velkými útesy, jež byly známkou, že se jedná o místo, kde od pradávna probíhaly souboje velkovyvolávačů se Sinem. Dál už nebyla žádná města, jen pustiny. Zde také ze strachu ukončila Pouť většina vyvolávačů. "Tidus se uklidňoval, že najde způsob, jak porazit Sina, aniž by musela zemřít."
V pláních si odpočinuli u albhedského stanu. Potkali yevonského mnicha Zuka, který před lety s Lulu právě zde vzdal Pouť. Varoval je, že je Mika obvinil z vraždy Kinoca a vydal rozkaz zabít Yunu i její ochránce. Prozradil, že maestr Kelk Ronso uprchl z Bevellu a nastal tam velký chaos. Pokračovali dál a na mostě přes údolí čelili hlídkám Guadů, jež poslaly na partu obřího golema. Udělali z něj hromádku šrotu. "Tidusovi zde došlo, proč Yuna při odchodu z určitého místa vždycky mlčky upřeně zírala za sebe. Loučila se s místy, která již nikdy neuvidí." Dorazili k úpatí posvátné hory Gagazet, za níž se nacházejí ruiny Zanarkandu, kde je zastavila velká přesila Ronsů pod velením maestra Kelka, jenž je vyzval, aby se vrátili, jinak je zabijou. Yuna ho přesvědčila, že nadále bojuje ne za Yevon, který zradil všechno a všechny, ale za Spiru a její obyvatele. Chce pro všechny Mír a ukončit staletí trvající zármutek. Kelka její slova dojala a pustil je dál.
Cestou na vrchol je přesto přepadli Ronsové Biran s Yenkem a žádali, ať Kimahriho, ostudu Ronsů, nechají dole. Je malý, slabý, zapomněl na své dva bratry, zemi i horu. Kimahri je vyzval na souboj dvou na jednoho. Oba se mu posmívali, že nikdy bitvu s nimi nevyhrál, ale tentokrát jim ukázal. Oba jeho bratři po bitvě pochválili Kimahriho za jeho sílu a slíbili, že zabrání vstupu jejich pronásledovatelům jako odškodnění, že mu v dětství zlomili roh. Yuně slíbili postavit sochu, s velkým rohem na čele. "Tidus ji chtěl vidět také, ale jen s Yunou po jeho boku." Ostatní Ronsové se shromáždili okolo nich a zazpívali hymnu faythů. Během dlouhého a náročného výstupu na gagazetský ledovec Tidus s Rikku přemýšleli, jak Yunu zachránit. Za jednou jeskyní pod vrcholem znovu potkali Seymoura. Vyzval Tiduse, Jechtova syna, k přípravě na smrt. Kimahrimu se vysmál, že je posledním svého druhu potom, co dole vyvraždil ronsy, kteří se mu postavili do cesty. Připomněl, že je Spira pod vládou spirály smrti a zármutku, tedy znovu Yunu vyzval, aby mu pomohla stát se Sinem. Tidusovi řekl, že jakmile se stane Sinem, jeho otec bude volný. Tidus na něj zaútočil a Seymour se proměnil v obřího běsa. Po těžké bitvě padl a vypadalo to, že se snad sám poslal do Farplane.
Po bitvě se Yuna bála, zda porážkou Sina neumožní Seymourovi dokonat jeho plány, ale Auron s jistotou odvětil, že mlel nesmysly. Yuna na něj zakřičela, ať teda poví vše, co ví. Tidus to řekl za něj: Sin je Jecht. Neví, jak a proč, ale musí ho zastavit, sám Jecht si to nejspíš přeje. Wakka byl z toho všeho zmatený, ale Auron je uklidnil, že brzy pochopí. Překročili vrchol a narazili na obří oltář s energií dávno zemřelých. Yuna poznala, že to je hromadný hrob faythů, něco vyvolávají a někdo využívá všechnu jejich sílu. Rikku vyzvala Aurona, ať to vysvětlí hned, ovšem ten zavelel jít dál. Tidus s Auronem souhlasil, že je to jejich a jeho příběh. Dotkl se jednoho faytha a omdlel. Ocitl se ve snu o jeho Zanarkandu. Došel k sobě domů, kde ho uvítal fayth Bahamut, jenž vysvětlil, jak se věci mají. "Tidus i jeho otec jsou jen zhmotněným snem faythů, přeživších zanarkanďanů, kteří ve svém věčném spánku vybudovali vyvoláváním Snový Zanarkand, který nikdy nespí. Jsou již z věčného snění unavení, proto doufají, že jim Tidus a Jecht umožní odpočívat v pokoji." Po probuzení neřekl nikomu, co viděl.
O kus dál narazili na mocné monstrum jako Yunalesčin test. Auron řekl, že se s ní setkají, ale je neposlaná podobně jako Mika a Seymour. Wakkovi pověděl, že mu hodně připomíná sebe před deseti lety. Tehdy byl také plný ideálů a chtěl změnit svět k lepšímu, ale ve skutečnosti nezměnil nic, proto odmítnul jeho označení "nejlepšího ochránce". A to byl jeho příběh. "Nakonec uviděli předměstí Zanarkandu v ruinách. Město, jehož skutečnou podobu měl Tidus vidět na vlastní oči. Znamenalo konec Poutě a poslední kapitolu jeho příběhu. "Yuna utěšovala Rikku, která se málem rozplakala. Yuně vypadla z šatů koule, kterou Tidus opatrně uschoval a v chvilce samoty si ji přehrál. "Yuna do ní nahrála svou poslední vůli. Poděkovala Kimahrimu, že ji před deseti lety dovezl z Bevellu do Besaidu na přání Aurona a jejího otce. Vzpomínala na radost lidí, když její otec porazil Sina. Poděkovala ostatním ochráncům a vyznala se, že Tiduse milovala, ačkoliv ho tehdy sotva znala (nahrávku pořídila na cestě do Djose u albhedského stanu)."
Ostatní šli napřed, takže je Tidus dohnal vpodvečer až u ohniště v ruinách předměstí Zanarkandu, kde se posadil na zem a všichni klopili zraky k zemi nebo do ohně. V tom se Tidus zvedl ze země, položil Yuně jemně ruku na rameno, stoupl si na kus skály a začal "vyprávět svůj příběh, neboť to může být jeho poslední šance," tedy příběh hry od začátku až doposud. S vyprávěním skončil hodně pozdě, nad ránem, ještě ve tmě.
Yuna zavelela směr do centra Zanarkandu. Viděli scenérii, která Wakkovi připomínala portál do Farplanu. Tisíce bludiček zemřelých duší neklidně létaly sem a tam. Dorazili do ruin zanarkandského dómu, kde se zhmotnil duch starého yevonského maestra, který pochválil Yunu za vykonání Poutě. Uvnitř zjistili, že je to pobořený blitzbalový stadion. Zhmotnil se tam duch dávné vyvolávačky Yocun, kterou její ochránkyně vyzývala, ať použije její život na porážku Sina. Celý komplex byl jako jako jedna obří koule, naplněná bludičkami a vzpomínkami jejich předchůdců. "O kus dál viděli ducha malého Seymoura a jeho matky, která chtěla, aby z ní udělal faytha na poslední vyvolávání (Animu), aby zničil Sina, že jedině tak je oba ve Spiře konečně přijmou (Seymour tak získal aeona Animu, ale Sina porazit nešel, místo toho léta sám žil poblíž ruin, pak odešel realizovat své ambice v Yevonu). Narazili i na duchy Brasky, Aurona a Jechta, jenž vyzýval, aby šli dál. Duch Aurona vyzýval k návratu a neobětovat se. Braska mu připomněl, že věděli od začátku, do čeho jdou. Auron ale přímo na místě tenkrát odmítnul toto přijmout."
Překonali zkoušky ve svatyni Yunalescy, kde si poradili s mocným běsem. Do komory faytha chtěla jít Yuna sama, ale ihned se vrátila, neboť tam žádný fayth nebyl, jen zkamenělá schránka lorda Zaona. Znovu se objevil duch maestra a vysvětlil, že fayth ztratil sílu už dávno a jeho duše je pryč. Lady Yunalesca jim poradí, jak získat Posledního aeona. Rikku začala zpovídat Aurona, že tohle všechno musel vědět, tak proč nikdy nic neřekl. Auron odvětil otázkou, zdali by to mělo vůbec nějaký význam, stejně by tím její sestřenici neodradil. Vstoupili portálem do chrámu, kde je přivítala Yunalesca a pogratulovala Yuně ke zdolání Poutě. Vyzvala ji k výběru ochránce na proměnu ve faytha Posledního aeona. Aby to fungovalo, musí být mezi vyvolávačem a ochráncem silné pouto pokrevní, z lásky nebo z přátelství. Takto si před tisíci lety sama vybrala za faytha svého milovaného muže, lorda Zaona. Nemusí se bát, již brzy bude ode vší bolesti a utrpení osvobozena, neboť její smrt po vyvolání Posledního aeona bude dokonalým osvobozením.
Yunalesca odešla a spustila záznam deset let staré diskuze Brasky, Jechta a Aurona, kde se Jecht odhodlaně stal faythem. Auron viděl sebe samého, jak tomu nedokázal zabránit, a začal jako šílený sekat do vlastního ducha, jenž na konci padl na kolena. Prohlásil, že cyklus dál pokračoval. Lulu a Wakka se dobrovolně Yuně nabídli jako faythové, ovšem Tidus varoval, že tohle udělat nesmí a souhlasil s Auronem ze záznamu, že musí být jiný způsob. A zeptá se na něj přímo Yunalescy. Je to koneckonců jeho příběh, který píše, nebo ho nyní ukončí. Vešli společně do její komnaty uprostřed ničeho, jenže s ní není rozumná řeč. Yunalesca arogantně vysvětlila tradici Posledního vyvolání. Má dodávat lidem falešnou naději a přehrála záznam, "jak ji kdysi konfrontoval Auron". Když se jejím řečem Yuna vzepřela, Yunalesca zaútočila, aby je "osvobodila ze zármutku". Proměnila se v obrovského běsa. Auron s vášní vyzval, že nastal čas psát svůj příběh, nebo ho ukončit. Nastala divoká bitva se zombicí Yunalescou, která vystřídala tři podoby. Nakonec ji porazili a jak odcházela do Farplanu, zmínila, že s ní odešla i jediná možnost k poražení Sina. I kdyby nalezli jiný způsob jeho porážky, nesmrtelný Yu Yevon stejně stvoří nového. Yuna zabědovala, co to provedli za šílenost, ale Tidus vyburcoval ostatní k něčemu ještě šílenějšímu: porazit Sina bez Posledního aeona, navždy a bez zbytečných obětí.
Vyšli z chrámu a všimli si, že s Yunalescou zmizely i bludičky zemřelých. Auron se Tidusovi svěřil, že on sám je také neposlaná zombie. "Před deseti lety po porážce Sina se vrátil sám za Yunalescou, aby pomstil Brasku a Jechta, když mu došlo, o čem Pouť a Yevon a Sin celé jsou. Její útok přežil a dokázal se doplazit přes Gagazet až k předměstí Bevellu, kde ho tehdy našel Kimahri. Pověřil ho péčí o Yunu, ať ji dostane co nejdál od Bevellu. Zemřel a od té doby jeho duše neklidně bloudila po světě, ale nikdy nedorazila do Farplane. Díky své nové nemrtvé podstatě ale osedlal Sina a dostat se přes něj do Snového Zanarkandu, kde deset let dohlížel na Tiduse a plnil poslední přání přítele." Proměnil se na chvíli v bludičky, aby Tidusovi ukázal jak znělo. Když vyšli z dómu ven, bylo už ráno a kousek od nich se vynořil z moře Sin. Díval se na Tiduse, jenž mu v duchu říkal, že Poslední vyvolání bylo zničeno, ale něco určitě brzy vymyslí. Ať počká. Sin se otočil a odplul ze Zanarkandu pryč, zatímco opačným směrem na místo mířil Fahrenheit, aby partu nabral na palubu.
Yuna se konečně poprvé viděla se svým strýcem Cidem, jenž sotva zadržel slzy. Pak u okna na jiné palubě řekla Tidusovi, že se cítí být k ničemu, nic jiného než učení Yevonu nezná, a omluvila se mu. Kimahri ji vyzval, aby neutíkala z boje omluvami, a navrhl jako další cíl právě učení Yevonu: to, co obsahuje, i to, co "neobsahuje," tedy najít maestra Miku a donutit ho mluvit. Mezitím dole v kokpitu dostali nápad i Wakka s Rikku a Lulu: přehrávat z obřích reprobeden z lodi hymnu faythů, kterou Jecht rád poslouchá, a tím Sina uklidnit. Pokud by na Sina zaútočili jen tak přímo, nedosáhli by ničeho. S uklidněným Sinem tu šance na úspěšný úder bude.
Nechali se vysadit v dolním Bevellu, kde je opět zatknuly yevonské stráže. Zastavila je až Šelinda, že na příkaz Miky jim nesmí být ublíženo a to, že je zrádkyně, prý šíří Al Bhedi (Rikku to rozhněvalo, Auron jí vysvětlil Mikovu zoufalost). Stráže odešly a Šelinda vysvětlila, že je celý Yevon v naprostém rozkladu. Z ní udělali zničehonic kapitánem stráží a všichni představení se jen hádají mezi sebou. Domluvila jim schůzku s Mikou, který byl zděšen z toho, že porazili Yunalescu a zničili Poslední přivolání. Raději svět opustil, než aby viděl, jak Yu Yevon, jenž využívá Sina jako své brnění, zničí svět. Jakmile se Mika rozplynul, dorazila Šelinda, které namluvili, že Mika ještě nedorazil, aby ho šla hledat. Tidusovi a Yuně se pak zjevil fayth Bahamut, ať dojdou do jeho komory. Tam oběma pověděl více detailů o Yu Yevonovi. Byl to kdysi vyvolávač, který kolem sebe tvoří brnění Sin pro sebeobranu, aby mohl vyvolávat, což je jediný smysl jeho existence. S jeho porážkou skončí Sin i sny faythů. Zároveň fayth naznačil Tidusovi závažnou skutečnost, kterou zdá se s klidem přijal, ale odmítl to vysvětlit Yuně. Ta věděla, že Tidus něco tají.
Cestou z komory narazili opět na Šelindu. Rikku ji navrhla, ať dá rozhlásit místo marného hledání Miky do celé Spiry, až uvidí létající loď bojovat se Sinem, aby zpívali hymnu faythů, že pomůže v bitvě. Na Fahrenheitu Cid s Rikku nahráli do počítače hymnu a vyzkoušeli přidělané reproduktory na trupu. Do cesty se jim připletl Sin a Tidus Cidovi řekl svůj plán. Pokud se dovnitř Sina na nalezení Yu Yevona nedostanou ústy, prostřílejí si do něj větší díru. Na střeše lodi se připravovali za zvuku hymny i za zpěvu obyvatel na bitvu. Yuně ukázal kouli s její poslední vůlí, která ji vypadla před ruinami v Zanarkandu, a se slovy, že už není potřeba, ji vyhodil do moře. Poté se Sin probral k útoku a silnou gravijou rozpáral povrch země pod sebou, aby vzniklý kaňon zalil masou vody z moře, kterou málem Fahrenheita smetl. Při přiblížení si Cid všiml něčeho třpytivého pod Sinovými rameny, že to budou jeho slabiny. Tím, že byl Sin uklidněný hymnou, byla bitva snadná, přesto si na jeho gravitační kouzla a vrážení celým tělem do lodi museli dát pozor. Po narušení slabiny do ní Cid vystřelil paprskometnými děly Fahrenheitu, čímý Sinova levá paže odpadla od těla. Totéž provedli i s druhou paží. Ovšem při druhém výstřelu se děla přehřála a selhala. Cid chtěl partu odvolat ze střechy, ale Tidus navrhl na Sina přeskočit a třetí úder provést bez děla. Našli slabinu na hlavě a po jejím zničení Sina omráčili. Ten spadl před zraky zpívajících a vystrašených obyvatel města z oblak na zem přímo na pláž u Bevellu.
Parta stihla přeskočit zpět na Fahrenheit a Cid šel do strojovny opravit děla. Yuna s Tidusem mluvila o tom, jak ji fayth slíbil, že jí pomůžou. Vadilo ji hlavně to, jak to řekl: staletí dávali vyvolávačům moc ve formě aeonů, ale že až teď "pomůžou". Došlo jí, že když při bitvě s Yu Yevonem použije aeona, posedne ho ke zrození nového Sina, ovšem růst do plné velikosti pár měsíců trvá a je do té doby slabý (snad proto Yu Yevon zabíjel velkovyvolávače ihned po vyvolání Posledního aeona). Zeptala se Tiduse, co myslel fayth tím, že sen skončí, a co vlastně Yu Yevon uvnitř Sina vyvolává. Tidus suše odpověděl, že vyvolává sny faythů. Yuně došlo, o co jde, tak se opatrně zeptala, zda taky nezmizí. Ale odpovědi se nedočkala, neboť se Sin probral a vyskočil na nejvyšší bevellskou věž. Cidovi se sice nepovelo opravit děla, nicméně Tidus navrhl přesto zkusit vletět dovnitř Sina. Auron se svěřil Tidusovi, jak dokázal se Sinem komunikovat, osedlat ho a dostat se do Snového Zanarkandu. Jecht má někdy období, kdy je schopen nad jeho chováním Sina kontrolu, například díky poslechu hymny faythů. Byl tak schopen Sina přinutit nedělat nic, nebo ho donutit změnit dimenzi, aby před deseti lety vysadil nemrtvého Aurona ve Snovém Zanarkandu a nedávno si tam pro něj a pro Tiduse přišel zpět, protože si byl jistý, že je Tidus připraven, ačkoliv se Auron v té době už domníval, že s Tidusem nejspíš zůstane ve Snovém Zanarkandu navěky. Podobně Jecht přesouval partu na Spiře, třeba z Macalanie na Bikanel, nebo Tiduse z lodi Al Bhedů do Besaidu, kde věděl, že se setká s Yunou.
Bratr Rikku, který Fahrenheit řídí, doletěl před ústa Sina a Yuna s ochránci se ho pokoušeli útoky donutit, aby je otevřel. Ovšem museli být rychlý, neboť se Sin pokoušel vyvolat graviju, jež by zničila partu, loď, a pravděpodobně i Bevell. Nakonec se povedlo, ale Sin hlavou začal cukat tak, že stejně nebylo možné vletět dovnitř. Mezi pažemi pod bradou se ale rozsvítil portál, kterým přesto vnikli dovnitř. Ocitli se v jiné dimenzi uvnitř Sina, jež připomínala portál do Farplane v Guadosalamu. Trochu je vyděsila zvětšenina Seymoura, ale proletěli dál a zmizela. Cid s bratrem Rikku nasměrovali loď na okraj "jezera zármutku", kde se dalo přistát. Dál musela parta jít pěšky hledat Jechta nebo to, co z něj zůstalo, ještě dřív, než najdou Yu Yevona. Na konci jezera je čekalo nemilé překvapení: Seymour, který se rozhodl stát Sinem, se jím nechal po bitvě na Gagazetu absorbovat, aby ho jednoho dne ovládl zevnitř. A se slovy o tom, že byli tak laskaví a zbavili ho Yunalescy, s nimi začal v záchvatu šílenství bojovat. Ovšem opět prohrál, navíc byl tentokrát Yunou konečně poslán do Farplane. Seymour jim řekl, že Sina, zármutek Spiry, stejně neporazí. Tidus mu odvětil, že Sin půjde za chvilku za ním.
Dorazili do labyrintu plného velkých silných běsů, na jehož konci na Tiduse málem přistálo obří zařízení, jež partu teleportovalo hlouběji do nitra Sina. Ocitli se ve smysly matoucím krystalickém světě, kde sebrali devět kulatých krystalů, jež je přenesly do samotného jádra Sina. To vypadalo jako obří pobořený blitzbalový stadion. Na konci plošiny, vedoucí do jeho středu, na ně čekal Jecht, který byl zároveň šťastný, že zvládli dostat se až sem, ale také smutný, protože si je moc dobře vědom, že je Sin. Řekl, že již brzy bude jeho metamorfóza dokonána, tudíž ztratí schopnosti vnímat okolní svět (tedy brzy už by nebyl schopen toho, co Auron Tidusovi vysvětloval před vstupem do Sina). Tidus otci se slzami v očích řekl, že ho nenávidí, ať je ta bitva rychle za nimi. Jecht na okraji plošiny vyčaroval kolem sebe bludičky, spadl do hořící propasti, kolem které se rozsvítila iluze Snového Zanarkandu, a sebe proměnil v aeona Posledního Braskova přivolání, ohromnou příšeru.
Bitva byla náročná nejen díky silným Jechtovým útokům, ale i díky dvěma pomocným Yu pagodám, jež ho léčily a prakticky nešly odstranit, jen na chvíli. Nebezpečné byly i jeho velmi silné "Overdrives" na motivy blitzbalu. Jejich nabíjení dokázal Tidus promlouváním k otci dvakrát zastavit, ale pak už Jecht nesl známky, že právě ztratil schopnost vnímat okolí. V půlce bitvy vytáhl aeon ze sebe meč, díky němuž byl ještě nebezpečnější. Nakonec ale po dlouhé a vyčerpávající bitvě padl. Zbyl po něm obří meč zabodnutý v zemi a osvobozený Jecht. Tidus smrtelně raněného Jechta podepřel a položil na záda na zem, přitom se rozplakal a s otcem se usmířil. Nebyl ale čas, neboť nad jejich hlavami celou dobu bzučela červenočerná koule, jež ztělesňovala současnou podobu Yu Yevona. Jecht vyzval Yunu, ať hned vyvolá aeony, načež se v nitru Sina objevili faythi. Jecht následně zemřel a odeslal se do Farplane. Yu Yevon posednul meč, co zbyl z Braskova Posledního aeona, a přeměnil jádro Sina k obrazu vichřice v oblacích, přičemž se parta mohla pohybovat pouze po tomto obřím meči.
Jakmile se vzpamatovali, začala Yuna postupně vyvolávat aeony, které Yu Yevon okamžitě posednul a poštval proti partě, přičemž si pomáhal oběma Yu pagodami, které opět aeony léčily podobně jako Braskova Posledního aeona. Vyvolala jednoho po druhém Velafora, Ifrita, Ixiona, Shivu, Bahamuta a pokud během své poutě navštívila i skryté chrámy po Spiře, tak i Animu, Jodžimbu nebo Mágovy sestry. Aeoni, kteří v posedlé formě vypadají trochu jinak (proto i Braskův Poslední aeon mohl vypadat před deseti lety jinak), jsou silní jen tak, jak byli silní pod kontrolou Yuny, proto šly celkem snadno porazit (jde to hůře jen, pokud je hráč vytrénoval lépe než postavy). Kvůli několika rychle po sobě jdoucím porážkám "nových Sinů" je Yu Yevon oslaben a zaútočí na partu sám.
Tidus oznámil, že je to naposled, co bojuje po jejich boku, protože po porážce Yu Yevona zmizí. Ostatní nechápou nebo jsou rozezleni, jen Yuna smutně kouká do země, neboť dostala odpověď na svůj dotaz před vniknutím do Sina. Tidus diskuzi uzavřel slovem "Sbohem. Vím, že to zní sobecky, ale tohle je můj příběh." Během poslední bitvy je ochraňují faythové a pokaždé, když Yu Yevon zabije členy party obzvláště silnými kouzly (např. Ultimou), oživí je. Nakonec Yu Yevona, jenž se z černočervené koule přeměnil v bytost, připomínající přerostlé klíště se znakem Yevonu na zádech, porazí buď tím, že ho nechají se vyčerpat sesíláním graviji, zraňující partu i jeho samotného, nebo ho přechytračí rychlejšími způsoby.
Nakonec je Yu Yevon usmrcen a zapečetěn jeho vlastními Yu pagodami. Mezitím venku ve Spiře vidí lidé až v dalekém nočním Besaidu oslepující světlo ze Sina a nadšeně jásají a křižáci salutují. Ve všech chrámech Spiry se naposledy rozezněly hymny faythů, jež utichly, jakmile se jejich magicky uvězněná fyzická těla změnila v obyčejný kámen a duch faytha Bahamuta se rozplynul ve vzduchu. Mezitím Yuna v jádru Sina provedla naposledy svůj taneční rituál nad panoramatem Snového Zanarkandu, aby poslala celou Sinovu tělesnou schránku do Farplane. Auron se k úžasu všech krom Tiduse také začal měnit v bludičky a nechal se s dobrým pocitem, že na druhý pokus dokončil to, co s Braskou a Jechtem začal, a se slovy, že je to nyní jejich svět, poslat. Parta se dostala na střechu Fahrenheita, jež vyletěl otvory v Sinově plášti ven, a Yuna se za dohledu svých pomalu se vypařujících aeonů pustila do další fáze posílání do Farplane tancem se svou magickou holí. Tělo Sina nakonec vybuchlo a světla rozzářila oblohu celé Spiry.
Na Gagazetu v místě s fontánou, kde Yu Yevon před tisíci lety uvěznil miliony faythů, aby je využíval k nepřetržitému vyvolání Snového Zanarkandu, se také jeden po druhém měnili v obyčejný kámen a proud jejich energie ustal, když se fontána rozprskla na miliony kapiček. Byly v nich miniaturní portréty vysněných obyvatel Snového Zanarkandu, včetně Tiduse, a brzy se vypařili. Toto pocítil sám Tidus na střeše Fahrenheita a začal také mizet. Se svými přáteli se rozloučil, se slzami v očích se omluvil Yuně, že ji nemohl ukázat svůj Zanarkand, a šel. Yuna se s brekem rozeběhla, aby ho objala, ale jen proletěla skrz něj a nabila si o plech lodi. Jakmile vstala, řekla zády k němu, že ho miluje. Tidus ji zezadu objal, ale nemohl ji už cítit. Prošel skrz ni, rozeběhl se a vyskočil z Fahrenheita do oblaků bludiček, jež ještě nedorazily do Farplane. Jakmile do Farplane dorazil, přivítal ho Braska, Auron i Jecht, se kterým si plácl dlaní.
Za nějaký čas pískala Yuna na prsty u moře v Luce, kde ji Lulu pověděla, že jsou všichni už shromážděni. Na místním blitzbalovém stadionu, kde ji Wakka, Lulu, Rikku a Kimahri dělali čestnou stráž, oznámila všemu lidu Spiry, že je Sin konečně mrtev a již se nevrátí. Vyzvala k přebudování Spiry a k tomu, aby se nezapomnělo na ty, které ztratili. A pro sebe šeptem dodala, když kolem ní proletěla bludička, aby nezapomněli ani na sny, jež se rozplynuly, přičemž vzpomínala na Tiduse, na jejich dobrodružství a na jejich lásku. Hra končí, když ona bludička s dalšíma dvěma rozsvítí dno moře, kde vidíme Tiduse, jak plave nahoru na povrch.
Pro Final Fantasy X "(PAL SCES-50490)" vznikla v roce 2014 čeština od skupiny RK-Translations. Tak jako u předchozích dílů přeložil všechny texty Martin Košťál ("R@ziel") a o technickou stránku se postaral Jindřich Tomek ("Kruci"). Autoři na svých stránkách přeložili kromě hry samotné také návod, sphere grid (deska orbů) a mapy. (Terminologie překladu se v mnoha věcech liší od terminologie použité na této stránce. Autorem těchto textů není Martin Košťál a nepocházejí z překladu, vznikly ještě před jeho zahájením.)